Diplomová práce se zabývá proměnou postoje Labouristické strany vůči evropské integraci, přičemž hlavní důraz autorka klade na evropskou politiku labouristů mezi roky 1994 až 2019. Snahou nově zvoleného předsedy strany Tonyho Blaira v roce 1994 bylo odpoutání se od tradiční evropské politiky (tzv. euroskeptické tradice). Cílem práce je analýza evropské politiky Labouristické strany se zaměřením na to, jaké místo má tato politika v kontextu euroskeptické tradice. V práci se autorka pokouší identifikovat a analyzovat postoje a zdroje politiky prováděné labouristy ve vztahu k ES/EU. Práce se snaží zjistit, zda se strana po roce 1994 distancovala od euroskeptické tradice a zaujala skutečně nový postoj, a jak se lišil přístup jednotlivých lídrů. Na závěr je využita širokospektrální typologie Nicoly Contiho pro identifikaci postojů Labouristické strany pod vedením jednotlivých lídrů po roce 1994. Celá práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá problematikou vztahu politických stran vůči evropskému projektu. Cílem druhé kapitoly je vysvětlení britské euroskeptické tradice a jejich kořenů, které můžeme hledat ve specifickém britském přístupu k ES/EU. Třetí kapitola popisuje vývoj názorů uvnitř Labouristické strany v otázce evropské integrace až po rok 1994 a pro ilustraci proměny postojů je rozdělena do čtyř časových obdobích. Poslední kapitola analyzuje a následně komparuje evropskou politiku labouristů pod vedením jednotlivých lídrů po roce 1994. Evropská politika labouristů mezi lety 1994 až 2019 navazuje na započaté reformy z 80. let, kterým dal T. Blair atraktivní tvář. I přes snahu o odpoutání od euroskeptické tradice a návrat do centra Evropy, se labouristům nepodařilo u veřejnosti vytvořit nový proevropský konsenzus, a tato tradice nadále přetrvává. Na základě širokospektrální typologie můžeme Labouristickou stranu zařadit pod vedením jednotlivých lídrů mezi roky 1994 až 2019 do kategorie funkčního europeanismu.This thesis deals with the transformation of the Labor Party's attitude toward European integration, while author's main emphasis is focused on the Labor policy between 1994 and 2019. Tony Blair was newly elected a chairman of the party in 1994 and his effort was to break away from traditional European policy (i.e. eurosceptic tradition). The aim of the thesis is to analyse the European policy of the Labor Party, focusing on the place this policy has in the context of Eurosceptic tradition. In the work, the author attempt to identify and analyse the attitudes and sources of policy implemented by Labor in relation to the EC/EU. The intention of the thesis is to find out whether the party has distanced itself from the Eurosceptic tradition after 1994 and has taken a truly new attitude and how the leaders' approach has varied. Finally, the broad-spectrum typology of Nicolo Conti is used to identify the Labor Party's attitude of individual leaders after 1994. The whole thesis is divided into four chapter. The first chapter deals with the relationship of political parties towards the European project. The aim of the second chapter is to explain British Eurosceptic tradition and its roots, which can be found in the specific British approach to the EC/EU. The third chapter describes the development of opinions within the Labor Party on the issue of European integration until 1994 and for illustrating the change of attitudes is divided into four periods. The last chapter analyses and then compares the Labor European policy under the leadership of individual leaders after 1994. The European Labor policy between 1994 and 2019 builds on the reforms of the 1980s whom T. Blair gave attractive face. Despite efforts to break away from the Eurosceptic tradition and return to the heart of Europe, Labor has failed to create a new pro-European consensus among public, and this tradition continues to exist. Base on the broad-spectrum typology of N. Conti, the Labor party under the leadership of individuals leaders between 1994 to 2019 can be placed to the category of functional Europeanism.