Abstrakt Předkládaná práce se zabývá studiem rytmicky zvrstvených siliciklastických sedimentů godulského souvrství slezské jednotky flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Práce porovnává vztahy mezi sedimentárními faciemi, minerálně chemickým složením a gamaspektrometrií a magnetickou susceptibilitou. Horniny godulského souvrství představují hlubokomořské sedimenty gravitačních proudů. Klastický materiál byl do sedimentačního prostoru dopravován ze zdrojových oblastí (slezský hřbet, exoticko malenická kra), ve kterých vlivem orogenetických procesů docházelo k hloubkové erozi jejich sedimentárního pokryvu a hlubších korových partií (kadomských plutonických a metamorfovaných hornin). Modální analýzy pískovců a jejich studium na mikrosondě potvrdily přítomnost tohoto klastického materiálu odrážejícího se v petrografickém složení godulského souvrství. Zastoupení celkového křemene má vzestupnou tendenci směrem do stratigraficky mladších poloh, naopak celkové zastoupení živců směrem do stratigraficky mladších poloh klesá. Využití gamaspektrometrie jako indikátoru faciálních změn je problematické především u jemně až středně rytmického flyše spodních a svrchních vrstev godulských. Rychlé střídání vrstev způsobuje mísení signálu z pískovců a jílovců, což má vliv na výsledné hodnoty SGR. Relativně dobře jsou z litostratigrafického hlediska odlišitelné hrubě lavicovité střední vrstvy godulské, u nichž byly zaznamenány nižší hodnoty SGR. Sedimenty spodních vrstev godulských jsou od ostatních stratigrafických členů poměrně dobře odlišitelné na základě vysokých poměrů Th/K a vysoké koncentrace K dovolují rozlišit sedimenty nejvyšší části středních vrstev godulských. Hodnoty hmotnostní specifické magnetické susceptibility jsou ovlivněny především faciální distribucí paramagnetických minerálů, jako jsou slídy nebo jílové minerály. Vyšší průměrné hodnoty hmotnostní specifické magnetické susceptibility byly zaznamenány u jemnozrnnějších facií.Abstract This Thesis studies rhythm-layered siliciclastic sediments of the Godula Formation of the Silesian unit of the flysch zone of the Outer Western Carpathians. The work combines data obtained from facies analysis, compositional analysis, gamma-ray spectrometry and magnetic susceptibility. The rocks of the Godula Formation are interpreted as deep-sea sediments of gravity currents. The clastic material was transported from source areas (the Silesian ridge, exotic Malenice diastrophic block) where rocks of crystalline basement and its Variscan and post-Variscan sedimentary and metasedimentary cover were progressively exposed by deep crustal erosion during orogenic uplift. The presence of these rocks reflects in the mineral composition of sandstones of the Godula Formation investigated by optical microscopy and electron microprobe. We can observe increasing content of total quartz grains and decreasing contents of feldspar grains towards the stratigraphicaly younger sedimentary strata. The gamma-ray spectrometry does not appear to be a very good indicator of facies changes, especially in the case of medium-to-thin bedded sediments of the Lower and the Upper Godula Members. Frequent variations of layers of different lithology cause mixing of spectral gamma-ray signal obtained from sandstones and mudstones. Sediments of the lower part of the Middle Godula Member can be identified thanks to low SGR values. Sediments of the Lower Godula Member are characteristic by high values of Th/K ratio and higher concentrations of K are typical for sediments of the upper part of the Middle Godula Member. The magnetic susceptibility values are predominantly affected by lithologically driven distribution of paramagnetic minerals, such as mica and some clay minerals. Higher average values of magnetic susceptibility were recorded in finer-grained facies.