Dizertační práce je realizována jako problematizace teoretické kategorie fanoušek. Práce představuje osobnosti fanoušků prostřednictvím pro ně typických aktivit a praktik, a to jednak pomocí revize teorií mediálních fanouškovských studií o osobnostech fanoušků, jednak na základě vlastních nálezů z případových studií. V návaznosti na klasické práce fanouškovských studií (Henryho Jenkinse či Janet Staiger) a jejich popisů aktivit a praktik typických pro fanouškovskou recepci kulturně-mediální produkce jsou předmětem mé dizertační práce právě aktivity a praktiky vytvářející osobnosti fanoušků v pohledu odborné i laické veřejnosti. Teoreticko-kritické pasáže jsou doplněny explanačními úseky vycházejícími z provedených případových studiích zaměřených na čtyři seriálové počiny a jejich fanoušky. Tato díla byla vybrána z hlediska jejich signifikantní pozice v rámci tzv. femslash fanouškovských interpretací. Výsledkem práce je nová teoretická typologie fanouškovských osobností z hlediska míry jejich aktivity a z hlediska jejich typických praktik. Ke klasické typologii fanouškovských aktivit jsem také přidala nový typ fanouškovských praktik, který se v současnosti vyskytuje jako jedna z nejčastějších. Samotná kontextualizace v rámci femslash je originální, neboť se jedná o prozatím podreprezentovanou oblast zkoumání celosvětových mediálních fanouškovských studií. Hlouběji je představen rovněž specifický fanouškovský jazyk fanspeak. Celý text je realizován s ohledem na dvě doposud příliš neslučovaná prizmata auditoriálních analýz, jejichž syntéza může být podstatným výchozím bodem zkoumání současné mediální recepce obecně, nikoli pouze té fanouškovské.My PhD thesis focuses on specific media spectators - fans. It is written as a ground work on this field in the context of Czech academia. It focuses on the common myths of fan studies and contextualizes fan's contemporary situation in the new media technology discourse. The focus specifically lays on fans whose fannish personalities are apparent from their activities and practices. To explain some of the fan phenomenon I revisited postulates of thirty-year fan studies tradition and its conceptualization of fans. I also conducted four case studies tied to the four TV series with tight connection to the so-called femslash fannish interpretations. The result of my thesis are new findings and reflections. Based on theoretical revision of fan studies texts I constructed new theoretical typology of fans. Thanks to the conducted case studies, I introduce a new type of fan activity and broaden the canonical typology of Henry Jenkins. Contextualization of case studies in femslash is also original and specific, it is still underrepresented part of fan practices in the context of worldwide media fan studies. More closely is also introduced specific fan language fanspeak. Whole work is based within two different traditions of audience/reception research, their synthesis can help with better understanding of a broader contemporary context of so called participatory media culture/communication.