Diplomová práce se zaměřuje na problematiku práva na územní samosprávu ve vztahu k územnímu plánování. Autor se zabývá obsahem pojmu práva na územní samosprávu a vymezením jeho hranic v oblasti územního rozvoje. Cílem autora je analyzovat právní řád a zároveň rozebrat judikaturu českých soudů. Výstupem práce je zhodnocení přístupu k poměřování mezi právem na územní samosprávu obcí a ostatními právy jiných subjektů, jimiž jsou vlastníci dotčených nemovitostí, zájmy kraje a státu. Autor poukazuje na řadu problematických aspektů, kde se může jevit zásah do samostatné působnosti obce jako nepřiměřený a nabízí různé možnosti řešení. Zároveň právní úpravu a přístup k problematice porovnává s německým právním řádem a v některých bodech se jím nechává inspirovat.The thesis focuses on the issue of the right to territorial self-government in relation to spatial planning. The author deals with the content of the term "right to territorial self-government" and determination its bondaries in the field of territorial development. The goal of the author is to analyze the legal order and at the same time analyze the practice of the Czech courts. The result of the thesis is an evaluation of the attitude to the measure the right to territorial self-government of municipalities against other rights of other subjects, which are the land owners, the interests of the region and the state. The author draws attention to a number of problematic aspects, where the intervention into the autonomous competence of the municipality may be disproportionate and offers different options for solution. At the same time, the legislation and attitude to the issue compares with the German legal order and, in some points, it is inspired by it.