Diplomová práce se zabývá problematikou mezinárodních únosů dětí, ke kterým dochází v současnosti mnohem častěji. Jedná se o aktuální fenomén, který je potřeba přiblížit a seznámit s ním širokou veřejnost. Označení samotného protiprávního přemístění nebo zadržení dítěte bez souhlasu druhého rodiče, jako mezinárodní únos dítěte je zavádějící, neboť pojem únos je použit pouze v názvu mezinárodních pramenů. Diplomová práce shrnuje nejdůležitější poznatky z dané problematiky, hodnotí aktuální právní úpravu a průběh řízení, zejména s důrazem na zachování zásady nejlepšího zájmu dítěte. Předkládaná práce je členěna do pěti hlavních kapitol. V rámci první kapitoly práce seznamuje čtenáře se základními pojmy vyskytující se napříč právní úpravou problematiky mezinárodních únosů dětí. Ve druhé kapitole jsou vymezeny základní zásady ovládající řízení o navrácení dítěte, a to zásada nejlepšího zájmu dítěte v souladu se zásadou rychlosti řízení a zásada blaha dítěte a právo vyjádřit vlastní názor. Rovněž se diplomová práce zabývá tím, zda dochází k dostatečnému naplnění výše zmíněných zásad v průběhu řízení a zda jejich naplnění přispívá ke vhodnému průběhu řízení. Ve třetí kapitole jsou přiblížena řízení o navrácení dítěte podle dvou hlavních mezinárodních pramenů a komparovány jejich odlišnosti. Těmito hlavními prameny jsou Haagská úmluva a Nařízení Brusel II bis, které má aplikační přednost před Haagskou úmluvou v případě, že oba státy jsou členskými státy EU. Nicméně Nařízení Brusel II bis neupravuje problematiku komplexně, ale pouze doplňuje použití Haagské úmluvy a klade si za cíl zefektivnit řízení a urychlit jej mezi státy EU. Čtvrtá kapitola práce se zabývá vnitrostátní právní úpravou řízení z jejího historického hlediska, jakož i porovnáním s její aktuální podobou. Úkolem bylo zhodnocení vývoje právní úpravy a naplnění výše zmíněných zásad ovládající řízení. V páté kapitole je vymezen ústřední orgán pro Českou republiku, kterým je ÚMPOD v Brně, je přiblížena jeho historie, činnost a vymezeny základní údaje týkající se únosů vyplývající z výročních zpráv ÚMPODU.The thesis deals with the topic of international child abduction which are nowadays more common than it was in the past years. It is a current phenomenon which should be presented to society and they should be informed about this problem. The title of the wrongful removal or retention of the child without the consent of the other parent as an international child abduction is a bit confusing and it is only used in the name of the international sources. This thesis concludes the most important information from this topic, evaluates current legislation and the proceedings with the aim to abide by the principle of the best interest of the child. This presented thesis is divided into five main chapters. The first chapter introduces to the reader the main terms that can be found throughout the whole legislation of the international child abduction. In the second chapter, there are defined principles that have a significant impact on the proceedings regarding the return of the child, and these are the principle of the best interest of the child, well-being of the child and the right to express his or her own opinion. The thesis also deals with the question of whether those above-mentioned principles are fulfilled in the proceedings. The third chapter gives a closer look at the proceedings according to the main international sources (Hague Convention and Regulation Brussels II bis) and the differences between them are compared here. The Regulation Brussels II bis take precedence over the Hague Convention when both states are members of the EU. Anyway, Regulation Brussels II bis do not cover the whole topic of international child abduction but only specifies the procedure when the states are members of the EU with the intent to speed up the proceedings. The fourth chapter deals with the legislation of the Czech Republic on this topic, it covers the history of the legislation and the fulfillment of above-mentioned principles. The fifth chapter is dedicated to the central authority of the Czech Republic, that is ÚMPOD in Brno. This chapter covers the history of the central authority of the Czech Republic, the duties that they have and gives a closer look on basic information about international child abduction that can be found in the Annual reports of the central authority.