Sledování časové proměnlivosti vegetace temperátních lesů bývá na krátkém časovém měřítku obvykle spojeno s porovnáváním sezónních změn. V této práci byla zaznamenávána vegetace bylinného podrostu na trvalých plochách s třítýdenní frekvencí v průběhu roku 2017 ve dvou lokalitách poblíž Opavy. Kromě klasického fytocenologického snímkování byly všechny plochy fotografovány a z těchto fotografií byla následně získána data stejným způsobem jako při snímkování v terénu. Změna v diverzitě a druhovém složení vegetace v průběhu roku byla vyhodnocena z fotografických fytocenologických snímků. Jako součást práce byly výsledky srovnány s klasickými snímky. Za použití analýzy variance pro opakovaná měření byla statisticky průkazně zjištěna nejvyšší diverzita bez ohledu na lokality, v rámci lokalit i v rámci jednotlivých ploch na jaře (březen - květen). Následně docházelo k poklesu, případně k vyrovnání diverzity v průběhu léta a k mírnému zvýšení nebo pokračujícímu poklesu v průběhu podzimu. Změny ve druhovém složení jednotlivých ploch v průběhu roku byly zjišťovány pomocí analýzy hlavních komponent (PCA). Z ordinačních diagramů byl patrný převážně cyklický charakter změn ve druhovém složení. Z hlediska výzkumu sezónní proměnlivosti vegetace je zřejmé, že vegetace se během roku mění kontinuálně a pozornost si zaslouží celé vegetační období, nikoli pouze arbitrárně definovaná roční období. Závěrem lze konstatovat, že zavedení automatizovaného systému, který by zvládl vyhodnotit druhové složení a pokryvnost z fotografických záznamů, by mohlo pomoci omezit subjektivní chybu ve snímkování a také zvýšit efektivitu sběru dat o druhovém složení vegetace.Monitoring the vegetation of the temperate forests and its variability over a short timescale is usually associated with comparison of the seasonal changes. In this thesis, the vegetation of herbaceous undergrowth on permanent plots was recorded with a three-week frequency during 2017 in two localities close to Opava. Apart from standard phytosociological relevé, all the plots were also photographed. The data obtained from the photos were subsequently acquired in the same way as during the fieldwork sampling. The changes in diversity and species composition of the vegetation during the year were evaluated from the photographic phytosociological relevé. As a part of the thesis, the results were compared with the classic images. Using the analysis of variance for repeated measurements, the highest diversity statistically detected occurred in spring (March - May) in three cases: irrespective of the localities, within the localities as well as the individual areas. Subsequently, a decline or, alternatively, a balance in diversity during summer, and a slight increase or a continuing decline during autumn was observed. The changes in the species composition in the individual plots over the year were examined using the principal component analysis (PCA). When it comes to ordination diagrams, the predominantly cyclical nature of changes in species composition was evident. From the point of view of the seasonal vegetation variability it is clear that the vegetation changes continuously during the year, i.e. it is worth to pay attention to the whole vegetation period, not just the arbitrarily defined seasons. In conclusion, introducing an automated system to evaluate the species composition and the coverage of photographic records could help reduce the subjective imaging error and also increase the efficiency of collecting data on the species composition of vegetation.