Idiopatická plicní fibróza (IPF) a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) jsou závažná respirační onemocnění, které velmi negativně ovlivňují schopnost pacienta tolerovat fyzickou zátěž a zvládat aktivity denního života, proto se diplomová práce zaměřovala na zhodnocení efektu rehabilitační léčby na toleranci zátěže (kyvadlové ISWT a ESWT testy, Borgova škála dušnosti, Borgova škála zátěže), subjektivního vnímání únavy (MAF dotazník) a vnímání dušnosti (škála mMRC). Účastníci studie prošli 6týdenním programem zaměřeným na plicní rehabilitaci (2x týdně) s pravidelným domácím rehabilitačním programem. U skupiny pacientů s IPF i s CHOPN bylo zjištěno signifikantní zlepšení tolerance zátěže (p = 0,0117). Skupina pacientů s CHOPN se snížil navíc výskyt únavy při denních aktivitách (p = 0,0284) i výskyt dušnosti (p = 0,0277). Ani v jedné skupině nedošlo ke zhoršení míry pozátěžové dušnosti i přes vyšší fyzické výkony naměřené po skončení rehabilitační léčby a u skupiny CHOPN došlo dokonce ke snížení vnímání dušnosti po ISWT (p = 0,0180) a ESWT (p = 0,0431). Rozdíl mezi oběma skupinami byl zjištěný pouze v měření saturace hemoglobinu kyslíkem. Nemocní s IPF mají během zátěžového testování výraznější snížení saturace. Z výsledků studie vyplývá, že i když plicní rehabilitační program nemůže vyřešit kauzální problematiku sledovaných onemocnění, tak prokazatelně zlepšuje toleranci fyzické zátěže, což může mít vliv na snazší vykonávání denních činností i pohybových aktivit.Idiopathic pulmonary fibrosis (IPF) and chronic obstructive pulmonary disease (COPD) are serious respiratory illnesses, which have very negative effects on the patient's ability to adapt to physical activities and to cope with daily life activities. Therefore, the diploma thesis focused on the evaluation of the effects of rehabilitation treatment on exercise tolerance (walk tests ISWT and ESWT, Borg's dyspnoea range, Borg's load scale), subjective fatigue perception (MAF questionnaire), and dyspnoea perception (mMRC range). The study probands underwent a 6-week program focused on pulmonary rehabilitation (twice a week) together with a regular home rehabilitation program. A significant improvement exercise tolerance (p = 0.0117) was found in both patient groups with IPF and COPD. The incidence of fatigue in daily activities (p = 0.0284) and the incidence of dyspnoea (p = 0.0277) was also reduced in the COPD group. Neither of the groups showed any decrease in the exercise-induced dyspnoea despite the higher physical performance measured after the rehabilitation treatment. The COPD group did not even show a decrease in perceived dyspnoea after ISWT (p = 0.0180) and ESWT (p = 0.0431). The difference between the two groups was found only in the measurement of oxygen saturation in haemoglobin. The patients with IPF have a significant reduction in saturation during the exercise tests. The results of the study show that, although the lung rehabilitation program cannot solve the causal problem of these illnesses, it demonstrably improves the tolerance to the physical exercise, which can result in easier performance of daily activities and physical activities.