Ačkoli intoxikace oxidem uhelnatým mají v současné době ve vyspělých zemích Evropy menší podíl z celkového počtu úmrtí způsobených zevními vlivy než tomu bylo v druhé polovině 20. stol., představuje tento plyn závažné společenské riziko. Přestože povědomí široké veřejnosti o účincích a vzniku oxidu uhelnatého je velmi malé, neexistují v České republice žádná systémová preventivní opatření. Cílem předkládané disertační práce bylo provést dlouhodobou retrospektivní studii intoxikací oxidem uhelnatým, sledovat vývoj této problematiky v průběhu sledovaných let a definovat epidemiologické charakteristicky fatálních otrav. Do studie byly zahrnuty všechny případy úmrtí osob v důsledku intoxikace CO, jejichž pitva byla mezi lety 1947-2006 provedena na Ústavu soudního lékařství LF UK a FN v Hradci Králové. Statistická analýza získaných dat byla provedena s využitím software NCSS 11 pro Windows, zvolená hladina významnosti byla stanovena na p=0,005. Do předkládané studie bylo zahrnuto celkem 1233 případů úmrtí v důsledku intoxikace CO. Z celkového počtu převažovala náhodná úmrtí (45%), 40 % osob spáchalo prostřednictvím oxidu uhelnatého sebevraždu, 1% zemřelých bylo cíleně usmrceno druhou osobou. Okolnosti úmrtí z pitevních protokolů nevyplývaly v 14% případů. Při hodnocení pohlaví zemřelých bylo zjištěno, že lehce převažují muži (59%) nad ženami. Průměrný věk všech zemřelých byl 48 let. Dominantním zdrojem oxidu uhelnatý byl ve sledované studii přímý únik svítiplynu, následovaly výfukové plyny spalovacích motorů, požáry, poruchy plynových spotřebičů a jiné zdroje jako kamna a krby na tuhá paliva. Průměrná hladina karbonylhemoglobinu v krvi zemřelých byla 66 %. Ve 455 případech (37%) byla zjištěna pozitivní hladina alkoholu. Dále bylo zjištěno, že k náhodným úmrtím v důsledku inhalace CO dochází převážně v zimních měsících. Plošná výměna toxického svítiplynu za méně nebezpečný zemní plyn, která byla v České republice dokončena začátkem 90. let minulého století, s sebou přinesla výrazný pokles počtu smrtelných otrav oxidem uhelnatým. Výsledky předkládané studie a řady dalších světových studií ukazují, že nízké socioekonomické postavení, požívání alkoholu a nedostatečná informovanost široké veřejnosti o účincích CO jsou významný rizikovým faktorem a potvrzují, že pitva a její výsledky jsou nezastupitelným podkladem k tvorbě preventivních opatřeních a epidemiologických rozborů.Though carbon monoxide (CO) poisonings account currently for a relatively small percentage of total non-natural deaths in Europe, they represent a serious public health burden and significant component of avoidable mortality in many countries. Our aim was to investigate long-term trends and to determine epidemiologic characteristics of the CO-related deaths in the Czech Republic, recorded at the Department of Forensic Medicine in Hradec Kralove. This was an autopsy-based single-centre retrospective cohort study of all fatalities caused by CO poisoning over six decades (1947e2006). All data were numerically evaluated and processed using NCSS 10 Statistical Software. Statistical significance was defined as a p-value less than 0.05. A total of 1233 CO-related deaths were identified for inclusion in the study. The manner of death was ranked in order as follows: 45% accidental poisoning, 40% suicidal poisoning, 1% homicidal poisoning, 14% remained undetermined. There were slightly more male victims (59%) than female, and the mean age overall was 48 years. The majority of CO-related fatalities were attributed to coal gas inhalation, with the remainder being from inhaled motor vehicle exhaust fumes, inhaled fire smoke, and other combustion sources such as charcoal, gas and wood-burning appliances. The mean blood carboxyhemoglobin (COHb) level was 66%. A positive blood ethanol concentration was measured in 455 (37%) cases examined. Non-intentional poisonings were highly correlated with the winter months. This study shows that the prevalence of CO-related deaths has decreased significantly in the Czech Republic following the widespread detoxification of the domestic gas in the 1990e1995. Our findings suggest that acute ethanol use, poorer socioeconomic position, and inadequate education status about the danger of CO are associated with an increased risk of fatal CO poisoning. Finally, our results demonstrate the continued value of the autopsy in monitoring global public health security issues and socioeconomic situation. Further similar large-scale studies in different populations are needed to improve the targeting of interventions to the groups with the highest level of risk, and to understand the sources of variation in CO-related mortality.