Tato práce se zabývá srovnáním amatérských a profesionálních titulků k vybraným americkým komediím z hlediska překladu kulturně specifických prvků do češtiny. Cílem práce bylo zjistit, jaké metody překladu podle J. Pedersena profesionálové a amatéři nejčastěji uplatňovali, zda amatéři tíhnou ve větší míře k metodám orientovaných na VT a zda je možné potvrdit hypotézu, že jsou profesionální titulky výrazně ohleduplnější vůči divákům s nulovou znalostí kultury anglicky mluvících zemí, a zpravidla se tedy v oblasti kulturně specifických prvků vyznačují vyšší mírou užívání metod orientovaných na CT než metod orientovaných na VT. V teoretické části práce je nejprve představena a vysvětlena problematika audiovizuálního překladu, jeho specifika a dělení, přičemž se zvláštní pozornost věnuje titulkům a jejich dvěma hlavním producentům - amatérům a profesionálům. Dále práce pojednává o tom, co jsou kulturně specifické prvky, jaké jsou jejich druhy a jaké metody jejich převodu může překladatel použít, a to zejména podle D. Knittlové, P. Newmarka a J. Pedersena. Následně jsou metody aplikované amatéry a profesionály analyzovány, okomentovány a spočítány. Z výsledků vyplývá, že profesionálové mnohem více používali metody orientované na VT než metody orientované na CT, což se ukázalo i u amatérů. Z analýzy dále vyplynulo, že obě skupiny vykazovaly téměř totožnou tendenci ke zcizování. Nejpoužívanější metodou na obou stranách byla retence, následovaná substitucí a přímým překladem, zatímco vynechávka byla používána jen velmi zřídka. Vzhledem k výsledkům tedy počáteční hypotézu nebylo možné potvrdit. Profesionálové si při překladu nepočínali vůči publiku ohleduplněji než amatéři.This thesis focuses on the comparison of amateur and professional subtitles to selected American comedy films in terms of translating culture-specific items into Czech. It aims to find out which translation strategies, as presented by J. Pedersen, are used most often by amateurs and professionals, whether amateurs prefer to use ST-oriented strategies, and whether it is possible to confirm the hypothesis that professional subtitles are much more considerate towards viewers with no knowledge of English culture and the preference of TT-oriented strategies of culture-specific items is therefore typical of them. The theoretical part of the thesis first presents and explains the concept of audiovisual translation, its characteristics and further division, with special emphasis on subtitles and their two key producers - amateurs and professionals. In the second stage, it deals with what exactly are culture-specific items, their types, and various approaches to their translation, especially those by D. Knittlová, P. Newmark and J. Pedersen. Then the translation strategies used by amateurs and professionals are analyzed, commented on, and counted. The results suggest that the professionals were much more inclined to use ST-oriented strategies than TT-oriented strategies, similarly to amateurs. Moreover, the analysis showed that both groups tended to foreignize to an almost similar degree. The most widely used strategies by both groups were retention, substitution, and direct translation, while omission was used very scarcely. The initial hypothesis is therefore false. In their translations, the professionals were not more considerate towards the viewers than the amateurs.