Pro zemědělství v České republice je charakteristický výskyt velkých půdních bloků, které jsou pozůstatkem kolektivizace a intenzifikace zemědělské výroby v období socialistického hospodaření. Po roce 1989 došlo k obnovení vlastnických práv, což zapříčinilo velkou fragmentací vlastnictví půdy, přičemž však nadměrné půdní bloky zůstaly zachovány. Podle některých výzkumů je extrémní fragmentace vlastnictví půdy novou formou její degradace. Práce si klade za cíl porovnat ve vybraném území strukturu vlastnictví půdy na pozemcích v režimech ekologického i konvenčního zemědělství. Analýzy provedené s využitím nástrojů GIS a informační databáze LPIS pomohou zjistit, zda a jak se liší míra fragmentace mezi ekologicky a konvenčně obdělávanými plochami. U ekologicky obhospodařovaných ploch pak umožní odhalit, zda existuje vtah mezi mírou fragmentace konkrétních půdních bloků a druhem zemědělské kultury.For agriculture in the Czech Republic there is a characteristic occurrence of large soil blocks, which are the remains of the collectivization and intensification of agricultural production in the period of socialist farming. After 1989, property rights were restored, resulting in a large fragmentation of land ownership, but excessive soil blocks remained preserved. According to some research, extreme fragmentation of land ownership is a new form of its degradation. The aim of the thesis is to compare the structure of ownership of land on land in ecological and conventional farming regimes in selected territory. Analyzes using GIS and the LPIS information database will help determine whether and how the fragmentation rate between organic and conventionally cultivated areas differs. In organic managed areas, it will be possible to discover whether there is a connection between the degree of fragmentation of particular soil blocks and the type of agricultural culture.