Kvalita života osob po cévních mozkových příhodách (CMP) je výrazně nižší, než v obecné populaci. Zlepšení kvality života těchto pacientů je proto zásadním cílem terapie. Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení kvality života u pacientů v subakutním stádiu po CMP před rehabilitací a po rehabilitaci na lůžkovém Rehabilitačním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Do studie bylo zařazeno 20 pacientů v subakutním stádiu po CMP v povodí arteria cerebri media. Při přijetí na lůžkovou rehabilitaci a při propuštění byla hodnocena kvalita života pacientů pomocí dotazníku World Health Organization Disability Assessment Schedule 2.0 (WHODAS 2.0). Mezi testováními pacienti na oddělení podstoupili standardní multidisciplinární rehabilitaci. Kvalita života pacientů byla na začátku nejvíce snížena v doméně sebeobsluhy, sociální participace a mobility. Po absolvování rehabilitace došlo k signifikantnímu zlepšení celkové kvality života, kvality porozumění a komunikace, mobility a sebeobsluhy. Dotazník kvality života, jako např. WHODAS 2.0 v této práci, zachycuje změny kvality života pacientů během rehabilitace. Poskytuje tak cenné informace o pacientově subjektivním prožívání nemoci. U pacientů v subakutním stádiu po CMP absolvujících multidisciplinární rehabilitaci v některých aspektech dochází k signifikantnímu zlepšení kvality života. V jiných oblastech kvality života však přetrvává deficit, což je nutné zohlednit v navazující rehabilitaci.The quality of life of people after stroke is significantly lower compared to general population. Therefore, improving the quality of their life is an essential goal of stroke treatment. The aim of this thesis was to assess the quality of life of patients in subacute stage of stroke before and after their treatment at the Rehabilitation department of the University Hospital in Olomouc. 20 patients in subacute stage of stroke localized in the middle cerebral artery territory participated in the study. The quality of life was assessed using World Heatlh Organization Disability Assessment Schedule 2.0 (WHODAS 2.0) before and after the patients underwent standard multidisciplinary rehabilitation at the Rehabilitation department. Before the treatment the quality of life of the participants was mostly impaired in the domain of self-care, social participation and mobility. There was a significant improvement of the overall quality of life, understanding and communication, mobility and self-care after rehabilitation. The results indicate that an instrument measuring quality of life, for example WHODAS 2.0 used in this thesis, shows changes in quality of life of patients during rehabilitation. It provides important information about patient's subjective perception of the illness. The results also show that patients in subacute stage after stroke experience a significant improvement in some aspects of quality of life after rehabilitation. However, in other aspects of quality of life there may be a remaining deficit, which need to be considered during subsequent therapy.