Úvod: Chůze je základní motorickou dovedností člověka, který ji využívá kcelkové soběstačnosti a udržení nezávislosti. Cíl: Zhodnocení efektu intenzivní komplexní rehabilitace u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) aspektem povrchové elektromyografie (polyEMG). Metodika: Studie se zúčastnilo celkem 20 probandů (9 žen a 11 mužů) v průměrném věku 67 let po CMP v subakutním stádiu po primoatace a měli poruchu chůze jako následek CMP. Probandi byli schopni samostatné chůze bez opěrných pomůcek a nebyl u nich přítomen kognitivní deficit. Měřeny byly tyto aktivity: chůze na chodicím páse a chůze po rovině u každého probanda vždy 2x (před zahájením rehabilitačního programu a po jeho ukončení). V průběhu obou aktivit byla měřena polyEMG aktivita ze 4 svalů (m. tibialis anterior, m. gastrocnemius medialis, m. rectus femoris, m. biceps femoris) na paretické i neparetické dolní končetině (DK) a dále rychlost chůze na chodicím páse. Výsledky: Při druhém měření došlo při chůzi na páse k signifikantnímu zvýšení svalové aktivity u neparetického m. biceps femoris oproti 1. měření (p=0,04), při chůzi po rovině k signifikantnímu rozdílu u paretického m. gastrocnemius medialis (p=0,02) a k navýšení průměrené rychlosti chůze na páse (p=0,0012). Závěr: V této studii byly zjištěny statisticky významné změny ve svalové aktivitě při 2. měření. Využití chodicího pásu v terapii chůze je vhodné zařadit s ohledem na jeho facilitační efekt na svalovou aktivitu. V rámci dosažení co možná nejvyššího stupně nezávislé chůze je důležitý komplexní rehabilitační přístup s využitím přístrojových technik k terapii chůze.Introduction: Gait is the elementary motoric human skill used to maintain full self-sufficiency and independence Objective: Evaluation of the complex rehabilitation effect on patients after cerebrovascular (CVA) while being an aspect of surface electromyography (polyEMG). Methodics: 20 probands (9 women and 11 men) in subacute stage after CVA which caused gait disruption participated in the study with the average age of 67. Probands were able to walk independently without supporting aids and there was no cognitive deficit detected. These activities were measured: gait on a treadmill and and gait on a level surface two times with every proband (before the start of the rehabilitation program and after it's end). In progress of both activities we measured the polyEMG activity from 4 muscles (m. tibialis anterior, m. gastrocnemius medialis, m. rectus femoris, m. biceps femoris) on paretic and nonparetic leg and also the speed of the gait on the treadmill. Results: During the second measuring on the treadmill we detected a significant increase of muscle activity of nonparetic m. biceps femoris compared to the first measuring (p=0,04), during the level surface walk we did detect significant increase of muscle activity too, this time of paretic m. gastrocnemius medialis (p=0,02) and also an increase of average gait speed (p=0,0012). Conclusion: This study discovered a statistically significant changes in muscle activity during second measurements. Use of a treadmill is appropriate to include in the gait therapy due to it's faciliating effect on muscle activity. While trying to achieve the highest degree of the independent gait possible it's important to maintain complex rehabilitation approach incorporating usage of machine techniques in gait therapy.