Počet záznamů: 1  

Kognitivní aspekty chůze u pacientů po cerebrovaskulární atace

  1. Údaje o názvuKognitivní aspekty chůze u pacientů po cerebrovaskulární atace [rukopis] / Zuzana Červenková
    Další variantní názvyKognitivní aspekty chůze u pacientů po cerebrovaskulární atace
    Osobní jméno Červenková, Zuzana, (autor diplomové práce nebo disertace)
    Překl.názCognitive aspects of gait in patients after cerebrovascular accident
    Vyd.údaje2018
    Fyz.popis91 s. (158 957 znaků). : grafy, tab.
    PoznámkaVed. práce Alois Krobot
    Oponent Petr Konečný
    Dal.odpovědnost Krobot, Alois (vedoucí diplomové práce nebo disertace)
    Konečný, Petr (oponent)
    Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Ústav fyzioterapie (udelovatel akademické hodnosti)
    Klíč.slova cévní mozková příhoda * chůze * kognice * exekutivní funkce * cerebrovascular accident * gait * cognition * executive functions
    Forma, žánr diplomové práce master's theses
    MDT (043)378.2
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.PUBLIKAČNÍ ČINNOST
    TitulMgr.
    Studijní programNavazující
    Studijní programSpecializace ve zdravotnictví
    Studijní oborFyzioterapie
    kniha

    kniha

    Kvalifikační práceStaženoVelikostdatum zpřístupnění
    00222103-176967369.pdf412.6 MB15.05.2018
    PosudekTyp posudku
    00222103-ved-277836838.pdfPosudek vedoucího
    00222103-opon-403249077.docxPosudek oponenta

    Úvod: Smyslem rehabilitace po cévní mozkové příhodě je kompenzovat trvalé následky. V popředí zájmu terapeutů bývá často motorická komponenta mnohdy na úkor té kognitivní. Kognice a motorika jsou ovšem provázaným komplexem. Vzájemně se ovlivňují a fungují jako celek. Cíl: Objektivizovat korelace mezi kognitivními funkcemi a chůzí u pacientů po cerebrovaskulární atace. Metodika: Studie se zúčastnilo celkem 20 pacientů v akutní a subakutní fázi po iktu. Všichni pacienti byli změřeni při přijetí a při propuštění z rehabilitační kliniky, kde absolvovali konvenční rehabilitační léčbu v délce dvou až tří týdnů. Pacientům byly změřeny kognitivní funkce pomocí MoCA testu. Chůzové parametry se kvantifikovaly na chodícím páse Zebris. Výsledky: Experiment částečně potvrdil dílčí cíle práce. U pacientů došlo ke zlepšení kognitivních funkcí a zlepšení vybraných parametrů chůze (p < 0,05). Nebyla prokázána korelace mezi zlepšením chůzových parametrů a zlepšení kognitivních funkcí. Nebyla potvrzena závislost věku a vzdělání na zlepšení kognitivních funkcí (p < 0,05). Stejně tak nebyla potvrzena závislost věku na zlepšení chůzových parametrů (p < 0,05). Závěr: Konvenční rehabilitační léčba vede ke zvýšení kognitivních funkcí a zlepšení vybraných parametrů chůze. I přes rozpor s literaturou nebyla prokázána signifikantně významná korelace mezi změnou kognitivních funkcí a změnou parametrů chůze. Stejně tak nebyl potvrzen vliv věku a vzdělání na kognitivní statut pacienta a vliv věku na jeho lokomoční projev.Introduction: The purpose of rehabilitation after stroke is to compensate for permanent effects. It is often a motor component that is in the forefront of the therapists' interest, unfortunately often at the expense of the cognitive one. However, cognition and motor skills are a complex that interacts and functions as a whole. Objective: To objectify the correlation between cognitive functions and gait in patients after cerebrovascular accident. Methodology: The study involved a total of 20 patients in the acute and subacute phase after a stroke. All patients were examined on admission and after discharge from the rehabilitation clinic, where they underwent conventional rehabilitation treatment that lasted from two to three weeks. Patients were assessed for cognitive functions using the MoCA test; gait parameters were quantified using the treadmill Zebris FDM-T. Results: The experiment partly confirmed the partial goals of the work. Patients improved cognitive functions and selected gait parameters (p < 0.05). Correlation between improvement of gait parameters and improvement of cognitive functions was not proven. Age and education dependency was not confirmed to improve cognitive functions (p < 0.05). Similarly, age dependency was not confirmed to improve gait parameters (p < 0.05). Conclusion: Conventional rehabilitation treatment leads to increased cognitive functions and improved gait parameters. Despite the contradiction with the literature, no significant correlation between the change of cognitive functions and the change in gait parameters was proven. Similarly, the effect of age and education on the cognitive status of the patient and the effect of age on his locomotor manifestation was not confirmed.

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.