Od roku 1992 je křeček polní chráněn zákonem ve všech zemích Evropské unie. V České republice je řazen mezi silně ohrožené druhy, proto jakékoli poznatky o jeho životě a přežívání mohou přispět k lepším ochranářským opatřením. Záchrana křeččích populací vede k zachování biodiverzity zemědělské krajiny. Cílem diplomové práce je zjistit vztah mezi věkem jedinců a opotřebením chrupu a tělesnými rozměry u křečka polního v přírodních podmínkách na okraji Olomouce pomocí metody zpětného odchytu značených jedinců. Uvést základní charakteristiku studovaného druhu a zaměřit se na míru abraze stoliček u dospělých jedinců. Výzkum započal v roce 2013 a data byla sbírána až do roku 2017. Má práce navazuje na studium demografie křečka, která je na lokalitě prováděna od roku 2001. Jednotlivé odchyty byly prováděny od května do září zhruba v měsíčních intervalech. U odchycených jedinců jsem následně provedla označení pomocí čipu a zaznamenala jsem údaje o hmotnosti, tělesných rozměrech, pohlaví a opotřebování stoliček. Fotografická dokumentace horních molárů byla pořízena u 124 jedinců, z toho bylo 66 samic a 58 samců. Data byla statisticky vyhodnocena pomocí programu R s využitím diskriminační analýzy. Získaná data ukazují, že nejlepším znakem pro určení stáří (tohoroční, jednoletí, dvouletí) je míra abraze molárů. Výsledky práce mohou být využity při reintrodukčních programech na záchranu mizejících křeččích populací.Since 1992, common hamster has been protected by law in all the countries belonging to the European Union. In the Czech Republic, it is ranked among severely threatened species. Any findings about its life and survival might therefore contribute to better conservation management. Saving hamster populations leads to the conservation of agricultural landscape biodiversity. The aim of the diploma thesis is to describe the relation between the three age classes and their teeth abrasion and body measurements in a natural population of the common hamster in the suburbs of Olomouc, followed by a capture-mark-recapture method, with a special on the molar abrasion in adult individuals. The trapping sessions were done from May to September in approximately monthly intervals. I marked the captured individuals by a chip and recorded their body mass, body length, length of foot, length of tibia, sex and molar abrasion. Photographic documentation of the upper molars was taken in 124 individuals, 66 females and 58 males. Statistical analysis of the data was performed in R using the packages for discriminant analysis. The data indicate that the best trait for age group recognition (born in that year, one-year-old, two-year-old) is the degree of molar abrasion. Results of this study can be used in conservation management in reintroduction programmes and age structure models applied to ascertain analysis of sensitivity.