Disertační práce se věnuje problematice psychosociální dimenze kvality života dospělých osob s mentálním postižením v chráněném bydlení. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretický rámec je tvořen problematikou kvality života a životní spokojenosti dospělých osob s mentálním postižením v kontextu procesu deinstitucionalizace a transformace sociálních služeb. Teoretická východiska jsou v souladu s výzkumným zaměřením práce. Rešerše výzkumných prací a odborných publikací na téma kvality života a životní spokojenosti osob s mentálním postižením v chráněném bydlení poukazují, že není mnoho studií zabývajících se právě tímto paradigmatem u této cílové skupiny. Ačkoli se v současné době setkáváme v tuzemské literatuře s problematikou hodnocení kvality života jednotlivých klientských skupin, tak ve většině případů se jedná o izolované omezení se na konkrétní oblasti, nikoli širší koncept daného pojetí. Vycházíme z předpokladu, že rozhodnutí o životě dotyčné osoby nelze omezit jen na porozumění jejím potřebám vycházejících pouze z cílů služby, organizace či programu. Osoba s mentálním postižením je spotřebitelem dané služby a její vnímání a zkušenosti musí být poskytovateli služeb a dalšími brány v úvahu. Cílem výzkumu se smíšeným designem, jenž v sobě mísí prvky kvantitativního (Dotazník kvality života, Dotazník životní spokojenosti) a kvalitativního výzkumu (focus group s osobami s mentálním postižením z chráněného bydlení), je hloubková analýza a deskripce psychosociálních determinant kvality života a životní spokojenosti u osob s mentálním postižením z chráněného bydlení a domovů pro osoby se zdravotním postižením. Výsledky ukázaly, že uživatelé z chráněného bydlení hodnotí kvalitu svého života lépe nežli uživatelé domovů pro osoby se zdravotním postižením, přičemž poukázaly na rozdílné vnímání a volbu jiných životních determinant v psychosociálních dimenzích. V rámci subjektivního hodnocení metodou focus group s osobami z chráněného bydlení jsou detekovány oblasti života, které mají vliv na životní spokojenost a zároveň jsou detekovány hlavní zdroje podpory a jejich role v procesu socializace jedince s mentálním postižením. Z výsledků jsou vyvozeny závěry a následná doporučení pro praxi.The dissertation deals with the psychosocial dimension of the quality of life of adults with mental disabilities in sheltered housing. The thesis is divided into the theoretical and the practical part. The theoretical framework deals with the quality of life and life satisfaction of adults with mental disabilities in the context of deinstitutionalisation and transformation of social services. The theoretical background is in line with the research focus of the thesis. The search for research papers and professional publications on the quality of life and life satisfaction of people with intellectual disabilities in sheltered housing indicate that there are not many studies dealing with this paradigm in this target group. Although nowadays we are meeting quality-of-life czech literature for individual client groups, it is in most cases an isolated constraint on specific areas, not the broader concept of a given conception. We assume that the decision on the life of the concerned person can not be limited only to understanding their needs based solely on the objectives of the service, organization or program. A person with a mental disability is a consumer of the service and their perception and experience must be taken into account by service providers and others. The goal of mixed design research combining quantitative elements (Quality of Life Questionnaire, Life Satisfaction Questionnaire) and qualitative research (interviews with people with intellectual disabilities from sheltered housing) is an in-depth analysis and description of psychosocial determinants of quality of life and life satisfaction for people with intellectual disabilities from sheltered housing and homes for people with disabilities. The results have shown that people with intellectual disability from sheltered housing evaluate the quality of their lives better than people with mental disabilities from institutional care for people with disabilities. The results showed different perceptions and choices of other life determinants in psychosocial dimensions. Subjective assessment of the focus group with persons with intellectual disabilities from sheltered housing has identified the main areas of life that affect life satisfaction. At the same time, the main sources of support and their role in the process of socialization of a person with intellectual disabilities are detected. The results of the recommendations for practice are drawn from the results.