Předkládaná práce je věnována optimalizaci metody stanovení exprese reportérového genu GUS pro studium rostlinných hormonů. Teoretická část charakterizuje běžné reportérové systémy a srovnává rozdílné vlastnosti reportérových genů. Je popsáno rozmanité využití reportérů ve výzkumu rostlin i jejich role v chemické biologii a genetice. Práce také nastiňuje význam fytohormonů v regulaci signálních drah a funkci fúzních genových konstruktů jako je DR5:GUS s auxin-responzivním promotorem. Jednoduchá a rychlá kvantitativní analýza je základním předpokladem úspěšného výzkumu bioaktivních látek, který v dnešní době směřuje především k automatizaci, miniaturizaci a zisku velkého množství nezkreslených dat. Na základě toho byly v experimentální části provedeny a zhodnoceny rozdílné metody stanovení aktivity ß-glukuronidázy v transgenní linii Arabidopsis thaliana DR5:GUS. Protože konvenční kvantitativní metoda nabízí jen velmi omezené možnosti pro screening chemických knihoven, byl hledán vhodnější postup analýzy se stanovením aktivity GUS in situ. Optimalizovaná metoda byla ověřena testováním šesti běžných auxinů a jejich strukturních derivátů.The bachelor's thesis deals with optimization of method for determination of GUS reporter gene expression in phytohormonal studies. The theoretical part introduces common reporter systems and compares characteristics of the different reporter genes. Various applications of reporters in plant science are discussed, including their use in chemical biology and genetics. The thesis also briefly describes the role of phytohormones in regulation of signalling pathways and the function of fusion gene constructs such as DR5:GUS containing the auxin-responsive promoter. Easy and fast quantitative analysis is a basic assumption of a successful investigation of bioactive compounds. Recent scientific methods rely on automatization, miniaturization and acquisition of a large amount of reliable data. Based on this approach, different methods for monitoring the ß-glucuronidase activity in the transgenic Arabidopsis thaliana DR5:GUS were performed and evaluated in the experimental part of the thesis. Since the conventional method of the quantification of GUS activity is not much amenable to screening chemical libraries, optimization of the GUS assay in situ was done to make it more suitable for this purpose. To confirm applicability of the optimized method, the six auxins and their derivatives were tested in the assay.