Cílem této práce je vnést ucelený pohled do hmotné i procesní právní úpravy trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Práce poukazuje zejména na vybrané problematické aspekty procesní úpravy spojené s tímto specifickým trestným činem, jako je například dokazování domácího násilí. Konkrétně je na základě analýzy několika soudních rozhodnutí poukázáno na to, jaké důkazní prostředky bývají v praxi nejčastěji používány, zejména se práce zaměřuje i na význam znaleckých posudků z hlediska soudní praxe a na možné využití konfrontace. Významnou součástí práce je vymezení institutu zvlášť zranitelné oběti a uvedení práv, které jsou takovým obětem garantovány, zejména jde o právo zvlášť zranitelné oběti být vyslýchána pouze jednou, které je garantováno zákonem o obětech TČ, ale které se může v řadě případů dostat do rozporu s judikaturou ESLP a čl. 6 odst. 3 písm. d) EÚLP, který zaručuje právo obviněného klást svědkům otázky. Práce hodnotí některá důležitá rozhodnutí ESLP a navrhuje možný postup OČTŘ při výslechu oběti tak, aby bylo pokud možno v co nejširší míře zachováno právo oběti i obviněného, a bylo zabráněno dalšímu prohlubování sekundární viktimizace a zároveň zachováno právo na obhajobu. Pozornost je také věnována otázce sankcionování pachatelů domácího násilí, zejména možnosti využívání alternativních trestů. Práce vychází zejména ze statistik ministerstva spravedlnosti a analýzy soudních rozhodnutí a klade si otázku, zda je vůbec v případech domácího násilí možné a vhodné využívat prvky tzv. restorativní justice, kterými jsou nejen alternativní tresty ale i možnost využití odklonů v trestním řízení. V neposlední řadě je poukázáno na nebezpečnost bagatelizace domácího násilí a na nutnost OČTŘ řádně stíhat i potrestat pachatele domácího násilí, kdy takový postup je nejen nutný pro řádnou ochranu obětí a pro celospolečenské odsouzení domácího násilí, ale zároveň i vyplývá z judikatury ESLP.The aim of this thesis is to bring complete view into substantive and also procedural legislation dealing with one special criminal offence - cruelty to person living in the common home. This study is focused on several chosen aspects, e. g. on specifics of proving of domestic violence, based on several court decisions showing which evidence is used most often in practice. The chapter dealing wiht evidence is also concentrated on value of expert opinions in proving of domestic violene and also on the posibility to use confrontation as special method of proving. Important part of this work is analys of institute of especially vulnerable victim, because such victim is holder of special rights, mainly of the right to be questioned only one time during all criminal procedure. The purpose of this right anchored in the Act on protection of victims of criminal offences is to protect victims against deeper secondary victimization. Unfortunately, this right of victim can get in opposite of the righ of defendant to ask questions to witness guaranteed by art. 6/3 letter d) of European Convention on Human rights. This study is analysing the most important decisions of European Court for Human rights and as outcome provides also instruction for all criminal authorities how to balance between this two rights. Another issue deserving attention is sanctioning of perpetrator of domestic violence, mainly the posibility to impose alternative penalties or another instruments of restorative justice as e. g. conciliation. The chapter is based on statistics of Ministry of Justice of CR and also on analysis of several court decisions. Last but on least, this thesis also points out the danger of downplaying of domestic violence and the duty of criminal bodies to lead criminal procedure and impose sanction to the perpetrator of domestic violence which is essential for protection of victims and is arising from case law of European Court for Human Rights.