Během života trpí nespecifickými bolestmi dolní části zad většina populace. Nejvhodnější léčba tohoto onemocnění není známá, nicméně efektivní se zdá být především cvičení. Akrální koaktivační terapie (ACT) je založená na motorickém učení vzpěrných pohybových vzorů vycházejících z motorického vývoje dítěte. Hlavním cílem této je zjistit vliv ACT na intenzitu bolesti, disabilitu a funkční rozvíjení páteře a hrudníku u pacientů s NBZ. Pacienti byli randomizovaně rozděleni na výzkumnou skupinu A, kterou tvořilo 15 probandů a kteří podstoupili terapii dle ACT. Patnáct pacientů tvořilo kontrolní skupinu B, kteří podstoupili konvenční terapii užívanou v daném zařízení. Výsledky studie ukázaly statisticky významný rozdíl snížení intenzity bolesti a disability ve prospěch výzkumné skupiny A. Výsledky také ukázaly statisticky významné zlepšení rozvíjení páteře mezi začátkem a koncem terapie téměř ve všech měřených parametrech ve výzkumné skupině a ve většině měřených parametrů v kontrolní skupině, nicméně rozdíl mezi skupinami téměř v žádném případě nebyl statisticky významný. Také bylo zjištěno, že ACT má statisticky významně větší vliv na intenzitu aktuální bolesti bezprostředně před a po terapii ve srovnání s kontrolní skupinou.Many people suffer from non-specific low back pain (NSLBP) at some point in their lives. The best therapy for this phenomenon is not yet known, however exercising seems to be the most effective way to tackle it. Acral coactivation therapy is based on the fixation of motor skills learning that derives from motion patterns of the child's motor development. The main aim of this thesis was to investigate the influence of ACT on the intensity of pain, disability and to assess the spinal motion and chest expansion in patients with NSLBP. The patients were divided into two random groups. 15 patients were in trial group A, which was treated by ACT, and 15 patients were in trial group B, which was treated with conventional therapy used in the department of rehabilitation at Šternberk. The outcomes of the testing show a statisticly significant decrease in the pain intensity and disability reduction for ACT. Further results showed a significant increase in spinal motion in every parameter in the ACT group and in the majority of parameters in the control group. Improvement was higher in all ACT group parameters, however only a few parameters reached a statisticly significant difference. It was also determined that ACT has a statisticly more significant influence on the actual decrease of pain intensity immediately after therapy.