Předmětem této diplomové práce je komparativní analýza dvou anglických překladů románu Žert známého českého spisovatele Milana Kundery. V první části práce je dané dílo zasazeno do literárně historického kontextu a je představen autor původního českého románu, který je zároveň autorem jedné ze zkoumaných překladových verzí, poté následuje krátký medailonek druhého překladatele. V této části je také obecně nastíněna problematika překladů děl Milana Kundera včetně úskalí, která tato oblast skýtá. Praktická část této diplomové práce je věnována srovnávací analýze, v rámci které jsou identifikované rozdílnosti mezi jednotlivými překlady rozčleněny do několika kategorií podle jazykové roviny, na které byly změny provedeny. Konkrétně se analýza zaměřuje na úpravy z lexikálního, syntaktického a stylistického hlediska, speciální kategorií jsou pak vynechávky v překladu. U jednotlivých ukázek je rovněž zkoumán pravděpodobný záměr daného překladatele a je-li to relevantní, analýza obsahuje také kritické zhodnocení zvolené překladatelské strategie. V závěru práce jsou na základě provedené analýzy shrnuty obecné tendence a motivace daných překladatelů, což odhaluje zásadní rozdílnosti v jejich přístupu.The subject of the thesis is a comparative analysis of two English translations of The Joke written by famous Czech writer Milan Kundera. The first part puts the novel in the literary-historical context, portrays the author of the original Czech version, who is also the author of one of the analysed translations, and finally briefly introduces the translator of the second English version to be analysed. This part also outlines the issue of translating Milan Kundera's works, focusing on difficulties associated with it. The practical part of the thesis deals with a comparative analysis in which the identified differences between the translations discussed are classified into several categories by the level at which the changes were made. More specifically, the analysis focuses on the modifications of lexical, syntactic, and stylistic aspects, and a special category of omissions is formed. For each example from the texts, presumptive intentions of the translator are examined and, if relevant, the analysis also includes a critical evaluation of the selected translations strategy. The conclusion summarises general trends and motivations of the translators based on the analysis, which reveals substantial divergence in their approach.