Úvod: Poruchy hojení sternotomie představují závažnou, někdy život ohrožující, komplikaci kardiochirurgického výkonu. Stabilita hrudní stěny hraje klíčovou roli v úspěšném zhojení primární sternotomiea/nebo při řešení její dehiscence. Materiál a metody: V první části práce bylo provedeno retrospektivní srovnání uzávěru sternotomiecerkláží (n=1295) s metodou posílení sternálními pásky ZipFix (n=302) u rizikových pacientů. Sledované rizikové faktory byly obezita, diabetes mellitus, chronická plicní obstrukční nemoc, kouření, renální insuficience a jejich kombinace. Hodnocen byl výskyt poruch hojení sternotomie (povrchových, hlubokých a celkem). Ve druhé části bylo provedeno komplexní retrospektivní srovnání technik re-cerkláže (n=69) a AO osteosyntézy (n=42) při řešení hlubokých poruch hojení sternotomie. Současně byla hodnocena efektivita nového způsobu léčby závažných post.sternotomických defektů hrudní stěny pomocí transplantace allogenního kostního štěpu a AO osteosyntézy. Výsledky: V souboru ZipFix byl zaznamenán nižší, statisticky však nesignifikantní, výskyt poruch hojení sternotomie celkem (nZipFix=14; 4,7% vs. nCerkláž=87; 6,7%; p=0,181) a povrchových poruch hojení (nZipFix=7; 2,3% vs. nCerkláž=59; 4,6%; p=0,076). Výskyt hlubokých poruch hojení byl srovnatelný (nZipFix=7; 2,3% vs. nCerkláž=29; 2,2%; p=0,956). Pouze u kuřáků ZipFix souboru bylo signifikantně nižší výskyt povrchových poruch hojení (nZipFix=0; 0% vs. nCerkláž=26; 6,1%; p=0,014) a poruch hojení celkem (nZipFix=1; 1,1% vs. nCerkláž=38; 8,9%; p=0,015). U pacientů s AO osteosyntézou byly obecně zjištěny: nižší nemocniční mortalita, nižší výskyt selhání prvního pokusu o osteosyntézu, nižší výskyt selhání první resutury měkkých tkání, nižší průměrný počet pokusů o re-osteosyntézu, nižší průměrný počet pokusů o resuturu měkkých tkání, nižší výskyt reziduální nestability hrudní stěny. Výsledky byly statisticky významné. Závěr: Použití sternálních pásků u rizikových pacientů sice vedlo k poklesu výskytu raných komplikací sternotomie, rozdíl však nebyl statisticky významný. Použitím AO dlahové osteosyntéza, i s transplantací kostního štěpu, lze dosáhnout vysoké stability hrudní stěny, snížení mortality i počtu dalších komplikací.Introduction: Wound healing failure represents a serious, often life threatening, complication of cardio-surgical operation. Stability of the chest wall plays the key role in the successful primary sternotomy healing and/or in the sternotomy dehiscence therapy. Material and methods: In the first part of this thesis, the retrospective comparison of the sternotomy closure method of the cerclage (n=1295) and of the sternal bands ZipFix method (n=302) in the risk patients was performed. In the first part of the thesis, the cerclage method and the sternal bands ZipFix (n=302) method used in sternotomy closure were compared retrospectively in risk patients. Following risk factors were described: obesity, diabetes mellitus, chronic obstructive pulmonary disease, smoking, renal insufficiency and their combinations. The incidence of wound healing complications (superficial, deep and total) was analysed. In the second part of thesis, the comprehensive retrospective comparison of the re-cerclage (n=69) and AO-osteosynthesis (n=42) techniques in the treatment of deep wound healing complications was performed. At the same time, the efficiency of the new therapeutic modality of the treatment of serious post-sternotomy defects of the chest wall using the allogeneic bone graft transplantation and AO osteosynthesis was assessed. Results: In the ZipFix group, a lower, but statistically non-significant, incidence of total wound healing complications (nZipFix=14; 4.7% vs. nCerclage=87; 6.7%; p=0.181) and superficial wound healing complications (nZipFix=7; 2.3% vs. nCerlage=59; 4.6%; p=0.076) were registered. The incidence of deep wound healing complications was comparable (nZipFix=7; 2.3% vs. nCerclage=29; 2.2%; p=0.956). However, in the smokers of the ZipFix group, a significantly lower incidence of superficial (nZipFix=0; 0% vs. nCerclage=26; 6.1%; p=0.014) and total (nZipFix=1; 1.1% vs. nCerclage=38; 8.9%; p=0.015) wound healing complications was registered. In the patients with AO-osteosynthesis the general findings were as follows: lower hospital mortality, lower incidence of the first re-osteosynthesis failure, lower incidence of the first soft tissue re-closure failure, lower average index of re-osteosynthesis trials, lower average index of soft tissue re-closure trials, lower incidence of residual chest wall instability. The results were statistically significant. Conclusion: Use of sternal bands in the risk patients caused a lower incidence of the wound healing sternotomy complications, the difference wasn´t statistically significant. Using the AO-osteosynthesis technique, including the allogeneic bone graft transplantation, a high index of the chest wall stability, a decrease in mortality and several other complications was reached.