Práce se věnuje změnám biodiverzity a druhového složení mokřadních společenstev Zábřežských luk, které jsou spolu s Vidnavskými mokřinami a Úvalenskými loukami posledními lokalitami tohoto typu v rámci české části Slezské nížiny. Mnoho autorů popisuje toto území jako výjimečný typ krajiny v této jinak intenzivně využívané oblasti Slezska. Během uplynulých šedesáti let se však zdejší vegetace výrazně změnila k horšímu. Cílem práce bylo popsat proběhlé dlouhodobé změny a odhadnout jejich příčiny. K tomu byla zvolena metoda opakovaných fytocenologických snímků. Díky podrobné dokumentaci se podařilo znovu lokalizovat a zopakovat fytocenologické snímky publikované v práci BalátovéTuláčkové a Zapletala (1959) a dále získaná data analyzovat. Celkem bylo zopakováno 17 fytocenologických snímků z původních 48. Dále 20 původních snímků se změnilo v kulturní louky, 9 v les a křoviny a 2 snímky se nacházely na poli. Indikace změn prostředí pomocí Ellenbergových indikačních hodnot ukázaly, že prokazatelně stoupla kontinentalita, půdní vlhkost a obsah živin. Poklesla diverzita, což odpovídá předpokladům, ale diverzita naopak vzrostla, což nepodporuje hypotézu o biotické homogenizaci vegetace. Zaznamenán byl pokles frekvence u 76 druhů, oproti tomu 56 druhů se vyskytlo ve snímcích zcela nově. Jsou to převážně nitrofilní a ruderální druhy. Navzdory určitým limitacím spojeným s metodou opakovaného snímkování potvrzuje tato práce predikovaný vývoj a poskytuje informace využitelné v ochraně přírody tohoto cenného území.This study analyzes changes in biodiversity and species composition of the Nature Reserve Zábřežské louky wet meadows, which, alongside with Vidnavské Marshes and Úvalenské Meadows, are the last localities of this type within the Czech part of the Silesian Lowland. Many authors describe this site as a highly exceptional landscape in otherwise intensely used part of Silesia. However, in the last sixty years the local vegetation has significantly deteriorated for various reasons. The goal of this paper was to describe the long-term changes and assess the reasons. A method of resurvey of phytosociological samples was chosen. Samples published in work of BalátováTuláčková a Zapletal (1959) could be relocalized and resampled due to the precise documentation of plots. In total, 17 phytosociological samples were repeated out of the original 48. Other 20 samples were classified as cultural meadows, 9 as forest and shrubs, and 2 samples were presently in a cropfield. Calculations of average Ellenberg Indicator Values for each sample showed a statistically significant increase in continentality, soil moisture and nutrient content. There has been a decrease in diversity, whereas -diversity has increased. Within the species frequency calculations there has been a decrease in 76 species. On the contrary, 56 new species have emerged. These are mostly nitrophilous and ruderal species. In the past years there has been an increase in forest and shrub area at the cost of wet meadows. Despite certain limitations, this work confirms the predicted longterm development and may provide information about the general trends.