Abstrakt Disertační práce se zabývá otázkou začleňování českých resp. československých žen do politického života v meziválečném Československu. Prezentuje stanoviska politických stran k otázce přiznání volebního práva ženám i k jejich následné participaci na politickém životě v ČSR. V této souvislosti podrobně analyzuje a vyhodnocuje volební účast žen v prvních obecních volbách v roce 1919, kdy ženy poprvé uplatnily své pasivní i aktivní volební právo, především však v parlamentních ve volbách v letech 1920, 1925, 1929 a 1935. Rovněž se zabývá otázkou nominace žen na volebních listinách politických stran a sdruženích, kandidujících ve volbách do Národního shromáždění, která měla rozhodující vliv na jejich účast na politickém živote v zemi. Konfrontuje vztah pěti nejsilnějších politických stran v Československé republice k ženám rozborem předvolební agitace těchto stran, vedené směrem k ženskému elektorátu na stránkách jejich stranického / ženského tisku. Koncepčně je práce členěna na úvod, v němž jsou uvedeny pracovní hypotézy, metodická východiska a charakteristika klíčových informačních zdrojů, a dále pět kapitol vlastní práce. V první z nich jsou nastíněny kroky, jenž vedly ke vzniku a konsolidaci samostatného československého státu. Důraz v ní je položen na průběh jednání revolučního Národního shromáždění o Řádu volení do obcí republiky Československé, kde politické strany oficiálně deklarovaly své stanovisko k otázce politického zrovnoprávnění žen. Nadto je zde předkládána analýza účasti žen v červnových obecních volbách roku 1919 jako reflexe jejich vztahu k získanému volebnímu právu. Ve druhé kapitole je nastíněna zahraniční a vnitropolitická situace v Československu před parlamentními volbami; součástí této kapitoly je i část, zabývající se 2 předvolební agitací ženského elektorátu ve stranickém / ženském tisku pěti nejsilnějších politických stran v zemi. Další části této kapitoly se zabývají rozborem a vyhodnocením účasti žen ve volbách do poslanecké sněmovny a senátu ČSR a přehledem a komentářem k nominaci žen na hlasovacích listinách politických subjektů, kandidujících do zákonodárného sboru republiky. Třetí až pátá kapitola práce je svojí strukturou shodná se strukturou kapitoly druhé s tou výjimkou, že neobsahují část, týkající se účasti žen ve volbách do horní komory parlamentu. Důvodem je skutečnost, že statistika senátních voleb 1925, 1929 a 1935 nebyla Státním úřadem statistickým republiky Československé nikdy zpracována. Čtvrtá a pátá kapitola neobsahují část, zabývající se agitací žen ve stranickém a ženském tisku. Závěr disertační práce shrnuje metodologická východiska této práce a sumarizuje zjištěné výsledky, zejména s ohledem na jejich další využitelnost nejen v české historiografické vědě.Abstract The work (study) deals with the issue of the integration of Czech / Czechoslovak women in political life in interwar Czechoslovakia. Political parties´ opinions on the issue of granting voting rights to women and on their subsequent participation in the political life of the Republic of Czechoslovakia are presented. The turnout of women in the first municipal elections in 1919 and parliamentary elections in 1920, 1925, 1929 and 1935 are evaluated and analysed. It also addresses the issue of nomination of women in electoral lists of the political parties candidates for election to the National Assembly, which had a decisive influence on women´s participation in the political life of the country. The relationship of the strongest political parties in Czechoslovakia to women is confronted by analyzing the number and placement of women on ballot papers and also by analyzing election agitation of these parties led toward the female electorate in the party / female print. Conceptually, the study is divided into an introduction which sets out working hypotheses, methodical assumptions and characteristics of key information sources, and five chapters of the work itself. The first one outlines the steps that led to the emergence and consolidation of the independent Czechoslovak state. Emphasis is laid on the progress in negotiations of the revolutionary National Assembly on the Electoral Rules for municipal elections of the Czechoslovak Republic, where political parties officially declared their opinion on the political 3 equality of women. Furthermore, an analysis of women's participation in the municipal elections in June 1919 is presented here, as a reflection of their relationship to the obtained suffrage. The second chapter outlines the external and internal political situation in Czechoslovakia before the parliamentary elections; this chapter also includes paragraph of dealing with the pre-election agitation of the female electorate in the party / women's print of five biggest political parties in the country. Further part of this chapter dealing with the analysis and evaluation of women's participation in elections to the Chamber of Deputies and the Senate of the Republic of Czechoslovakia as well as further overviews and comments about women´s nominations on the ballot candidates of the political parties for elections to the Legislative Assembly of the Republic. The third to fifth chapter have identical structure as the second one, except for that they do not contain a part concerning women's participation in elections to the upper house of the parliament. The reason is that the statistics of the Senate elections in 1925, 1929 and 1935 were never processed by the State Statistical Office of the Czechoslovak Republic. The fourth and fifth chapters do not a section dealing with the agitations of women in the party and feminine print. The conclusion of dissertation summarizes methodological basis of the work and the results, particularly with respect to their usefulness (not only) in the Czech historiographical science