Bakalářská práce se zabývá fenoménem nové divočiny. Cílem bakalářské práce je charakterizovat fenomén nové divočiny z hlediska jak přírodovědného, tak i společenskovědního. Pomocí metody komparativní rešerše práce reaguje na absenci holistického přístupu k nové divočině v odborných textech a snaží se najít rozdíly a společné rysy ve vědeckých přístupech. Práce charakterizuje vlastnosti zkoumaného fenoménu a kategorizuje ho na základě míst jeho výskytu. Následující část práce se zabývá analýzou interpretací nové divočiny ve vybraných oborech. Definuje klíčové vlastnosti nové divočiny z biologického hlediska (nová divočina jako refugium, panenský ostrov, biokoridor a ostrov rozmanitosti, zdroj nebezpečí, nový ekosystém). Společenskovědní část popisuje novou divočinu na základě společenskovědní teorie současného města a analýzy estetických a vizuálních preferencí. Předposlední část práce je věnovaná syntéze analyzovaných přístupů, nahlíží na novou divočinu jako na artefakt, přírodní proces nebo třetí krajinu. Závěr práce je věnován zakotvení teoretických konceptů v realitě na příkladu vybrané lokality nové divočiny v Olomouci.The bachelor thesis is focused on the phenomenon of new wilderness. This work aims to characterize the phenomenon both from social and natural science viewpoints. Using methods of comparative research, the thesis responds to the absence of a holistic approach to the new wilderness and tries to find differences and common features in scientific approaches. This thesis describes the characteristics of the studied phenomenon and categorizes it based on its location. The following section is focused on analysis of the interpretations of the new wilderness in selected disciplines. It defines the key features of the new wilderness in biological terms (such as new wilderness as a refugium, virgin island and biodiversity island, a wildlife corridor, a source of danger, a new ecosystem). Social Sciences section describes new wilderness based on the contemporary social science theory of the city, analyzes aesthetic and visual preferences. The penultimate part is devoted to the synthesis of the analyzed approaches, perception of the new wilderness as the artifact, natural process or the third landscape. Conclusion of the thesis is dedicated to anchoring of the theoretical concept in reality on the example of selected sites of new wilderness in Olomouc.