Východiska: Řada důkazů potvrzuje zapojení serotonergního systému do etiopatogeneze depresivních a úzkostných poruch. Transkraniální sonografie (TCS) v B-módu dokáže s vysokou přesností zobrazit některé mozkové struktury. U pacientů s depresivními poruchami TCS opakovaně popsala sníženou echogenitu rafeální zóny mozkového kmene a zvýšenou echogenitu substantia nigra. Cíl: Zjistit, zda se u pacientů s panickou poruchou vyskytuje snížená echogenita rafeální zóny a zvýšená echogenita substantia nigra a zda jejich echogenita souvisí se závažností a průběhem nemoci. Metodika: Třicet pacientů ústavně léčených s panickou poruchou a třicet zdravých dobrovolníků odpovídajících pohlavím a věkem bylo vyšetřeno sonografistou zaslepeným vůči klinické diagnóze. Ve skupině pacientů byly zaznamenány informace o průběhu onemocnění, jeho závažnost byla popsána škálou Globální klinický dojem (CGI) a Panic disorder severity scale (PDSS), míra úzkostných příznaků byla hodnocena Beckovou sebeposuzovací škálou úzkosti (BAI) a Hamiltonovou škálou úzkosti (HAMA), míra depresivních příznaků Beckovou sebeposuzovací škálou deprese (BDI-II) a Hamiltonovou škálou deprese (HAMD), přítomnost disociativních příznaků Škálou disociativních zkušeností (DES) a pomocí Somatoform Dissociation Questionnaire (SDQ-20), míra funkčního postižení pomocí Sheehan disability scale (SDS). Výsledky: Mezi pacienty s panickou poruchou byla oproti kontrolní skupině významně častěji zjištěna snížená echogenita rafeální zóny (60,0 % pacientů vs. 23,3 % kontrol, p = 0,004), nikoliv však zvýšená echogenita substantia nigra (17,2 % pacientů a 3,3 % kontrol, p = 0,103). Pacienti se sníženou a normální echogenitou rafeální zóny se nelišili v pohlaví ani věku, ve věku nástupu onemocnění ani v době od zahájení léčby, v závažnosti přítomného stavu ani v přítomnosti agorafobie. Pacienti s nálezem hypoechogenity rafeální zóny však měli kratší trvání nemoci a užívali v době vyšetření nižší průměrné dávky antidepresiv. Pacienti se zvýšenou a normální echogenitou substantia nigra se nelišili v závažnosti onemocnění ani v jeho průběhu. Závěr: Nálezy TCS prokázaly u panické poruchy přítomnost obdobných změn serotonergní, ale nikoliv dopaminergní transmise jako v případě depresivních poruch. Tyto nálezy v teoretické rovině poukazují na možné etiopatogenetické podobnosti a odlišnosti obou klinických stavů a v praktické rovině potvrzují potenciální využitelnost TCS v diagnostice duševních onemocnění. Potřebný je však další výzkum.Background: Numerous evidence confirms an involvement of the serotonergic system in etiopathogenesis of depressive and anxiety disorders. Transcranial sonography (TCS) in the B-mode is able to provide images of certain brain structures with high accuracy. In patients with depressive disorders, a decreased echogenicity of the brainstem raphe and an increased echogenicity of the substantia nigra have been repeatedly observed on TCS imaging. Objective: To find out, whether brainstem raphe echogenicity is decreased and substantia nigra echogenicity is increased in panic disorder patients, and whether the observed echogenicity levels are related to the severity and course of the illness. Methods: Thirty inpatients with panic disorder and thirty age and sex matched healthy volunteers were examined using TCS by an investigator blinded to the clinical diagnoses. In the patients' group, information about the course of the illness was recorded, its severity was described using the Clinical Global Impression (CGI) and Panic Disorder Severity Scale (PDSS), the rate of anxiety symptoms was assessed by the Beck Anxiety Inventory (BAI) and the Hamilton Anxiety Rating Scale (HAMA), the rate of depressive symptoms was assessed by the Beck Depression Inventory (BDI) and the Hamilton Depression Rating Scale (HAMD), the presence of dissociative symptoms was determined by the Dissociative Experiences Scale (DES) and the Somatoform Dissociation Questionnaire (SDQ-20), and the rate of functional impairment was estimated by the Sheehan Disability Scale (SDS). Results: Among the patients with panic disorder, decreased echogenicity of the brainstem raphe (60.0% of patients vs. 23.3% of controls, p = 0.004) but not increased echogenicity of the substantia nigra (17.2% of patients vs. 3.3% of controls, p = 0.103) was discovered significantly more often. Patients with a decreased and normal brainstem raphe echogenicity did not differ in sex or age, in their age at the onset of the disease, or the time which elapsed from starting the treatment, in the severity of the present state or in the presence of an agoraphobia. However, patients with brainstem raphe hypoechogenicity were characterized by a shorter duration of the illness and used lower dosages of antidepressants at the time of investigation. Patients with an increased and normal echogenicity of the substantia nigra did not differ in the severity of the illness or in its course. Conclusion: The TCS findings proved the presence of similar changes in serotonergic but not dopaminergic transmission in panic disorder patients, as well as in patients with depressive disorders. These findings theoretically point to possible etiopathogenetic similarities and differences of both clinical states, and, practically confirm a potential usability of TCS in diagnostics of mental disorders. However, further research is needed.