Diplomová práce se zabývá metodologií ústavního přezkumu zásahů do sociálních práv upravených v hlavě čtvrté Listiny základních práv a svobod. Zaměřila jsem se na analýzu přezkumu a interpretace sociálních práv v judikatuře českého Ústavního soudu. V dosavadní české ústavní teorii můžeme nalézt mnoho závěrů a definovat některé oddělené kategorie principů používaných při soudní přezkumu. Tato problematika bývá autory často diskutována, přesto stále vyvstávají dosud nevyřešené otázky reflektované dosavadní literatuře. Cílem této práce je navrhnout přezkum a interpretaci sociálních práv. Také jsem uvedla další možné prvky (charakteristiky), které mohou naznačit charakteristiky tohoto přezkumu a jeho metodologie. Za tímto účelem jsem v první kapitole definovala pojmy související se sociálními právy, konkrétně například vymahatelnost sociálních práv. Porozumění těmto teoretickým definicím je rozhodné pro porozumění celému přezkumu v praxi. V druhé kapitole se zabývám charakteristikami jednotlivých přezkumů používaných Ústavním soudem, jejich podobnosti, odlišnosti a možný prostor pro vývoj soudního přezkumu. Zohledňuji přitom dosavadní práce jiných autorů. Ve třetí kapitole analyzuji právo na ochranu zdraví v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Stěžejní části této práce je čtvrtá kapitola, která obsahuje návrh (změny)metodologie soudního přezkumu sociálních práv. Dospěla jsem k závěru, že rozhodující je dělení na pozitivní a negativní závazky státu. Testem racionality by měly být přezkoumávány pouze pozitivní závazky práv upravených v článku 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zvolená intenzita přezkumu sociálních práv má být rozhodující pro odůvodnění porušení principu rovnosti.The final thesis deals with the methodology of judicial review of interventions into the social rights in Chapter four of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. I focused on analysing the review and interpretation of the social rights in the judicature of the Czech Constitutional Court. It is possible to find many conclusions in the recent Czech constitutional theory and define some separated categories of the principles used by judicial review. These issues are quite often discussed by the authors, however, there are still some unanswered questions reflected in contemporary literature. The aim of this work is to suggest review and interpretation of social rights. I also mentioned other possible features which may indicate characteristics of this review and its methodology. For this purpose, I defined terms related to social rights, specifically for instance the enforceability of these rights in the Czech Republic in the first chapter. To understand these theoretical definitions is crucial for understanding these reviews in practice. In the second chapter I deal with the characteristics of the particular methodologies used by the Czech Constitutional Court, their similarities as well as differences and possible space for the development of judicial review. I reflect the works that other authors have published so far. In the third chapter I analyse the right to the protection of health in the case law of the Czech Constitutional Court. The main part of this thesis is chapter 4 which contains a proposal of a possible change of methodology of judicial review on social rights. Finally, I arrived to a conclusion that dividing the positive and negative obligations of the state is crucial. Positive obligations of rights in the article 41 para. 1 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms may be reviewed under the reasonability test. It is unified balancing methodology of judicial review that should be applied to social rights. The chosen intensity of the review of social right may be decisive for reasoning of breach of the principle of equality.