Diplomová práce se zabývá efektem využití virtuální reality v terapii paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Cílem práce bylo zhodnotit efekt virtuální reality na funkci paretické horní končetiny a zjistit vzájemný vztah přístrojových a klinických testů v hodnocení funkce paretické horní končetiny. Teoretická část obsahuje poznatky týkající se cévní mozkové příhody (dále jen CMP), neuroplasticity, virtuální reality, robotické terapie a testování v rehabilitaci. Experimentální část hodnotí efekt terapie pomocí klinických (dynamometr, Action Research Arm Test, Fugl Meyer Assessment) a přístrojových testů (Reaction time, Hand path ratio). Toto testování probíhalo před a po dvoutýdenní terapii. Studie se účastnilo 12 probandů v subakutní fázi po CMP. U šesti probandů v experimentální skupině probíhala terapie s využitím virtuální reality na přístroji Armeo?Spring a u šesti probandů v kontrolní skupině probíhala klasická terapie pro pacienty po CMP. Z výsledků vyplývá, že při terapii s využitím virtuální reality došlo u pacientů k signifikantnímu zlepšení v času reakce na podnět, v koordinaci pohybu mezi předměty, v motorické a senzitivní funkci horní končetiny. Konkrétně se jednalo o parametry Reaction time, Hand path ratio, Fugl Meyer Assessment Motor function a Fugl Meyer Assessment Sensation. Při porovnání experimentální a kontrolní skupiny byl signifikantní rozdíl v efektu terapie v koordinaci pohybu mezi předměty, tedy v testu Hand path ratio. V hodnocení vzájemného vztahu přístrojových a klinických testů byla zjištěna signifikantní korelace mezi testy Action Research Arm Test a Reaction time.The thesis deals with the effect of virtual reality in the rehabilitation therapy of paretic upper extremity in patients after stroke. The aim of this thesis is to evaluate the effect of virtual reality on paretic upper extremity function and to determine the relationship between clinical and instrumental tests in the evaluation of paretic upper extremity function. The theoretical part contains information about the stroke, neuroplasticity, virtual reality, robotics therapies and rehabilitation outcome measures. The experimental part evaluates the effect of therapy using clinical (dynamometer, Action Research Arm Test, Fugl Meyer Assessment) and instrument tests (Reaction Time, Hand path ratio). This testing was conducted before and after two weeks of treatment. Twelve subacute stroke patients participated in the study. Six probands in the experimental group received therapy using the virtual reality on the Armeo?Spring device and six probands in the control group received conventional therapy for stroke patients. The results show that in the therapy using virtual reality patients had a significant improvement time in reaction time, in coordination of movement, in motor and sensation function of the upper extremity. Exactly in the parameters of Reaction time, Hand path ratio, Fugl Meyer Assessment Motor function and Fugl Meyer Assessment Sensation. There was a significant difference in the effect of therapy with the Hand path ratio test when comparing the experimental and control groups. There was a significant correlation between Action Research Arm Test and Reaction time in evaluating the relationship between instrumental and clinical tests.