Cílem této práce bylo prozkoumat zkušenosti onkologických pacientů se sdělením diagnózy. Výzkumné otázky mířily na zkušenost se sdělením, pocity pacientů, informovanost ohledně diagnózy a léčebných postupech, možnost podílet se na rozhodování o léčbě, postoj lékaře k emocím pacienta a návrhy pacientů na zlepšení způsobu sdělení diagnózy. V teoretické části práce jsem uvedl téma nemoci v kontextu psychologie, popsal jsem obor psychoonkologie a v závěru jsem shrnul nejrozšířenější modely sdělování závažných zpráv pacientům. Výzkum zahrnoval deset respondentů, kteří se léčili s onkologickým onemocněním, sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky byly získány kódováním textové podoby rozhovorů. Polovina respondentů popisovala dobrou zkušenost se sdělením diagnózy. Všichni respondenti obdrželi dostatek informací ohledně postupu léčby, délce trvání a důsledcích. Pokud bylo více možností, jak postupovat, pacienti se mohli podílet na rozhodování ohledně léčby. Respondentům chybělo přívětivější prostředí onkologické kliniky, některým vhodnější způsob sdělení či větší role klinického psychologa. Respondenti doporučují mít s sebou při sdělení někoho blízkého.Aim of this thesis was to examine the experience of cancer patients with breaking bad news. Research questions aimed at experience with diagnosis disclosure, knowledge about diagnosis and treatment, involvement in decision making, doctors' attitude towards patients' emotions, and patients' suggestions for breaking bad news improvement. In theoretical part of this thesis I introduced illness in context of psychology, described psychoocology and towards the end I covered commonly used models of breaking bad news. Research was carried out on ten participants with oncology treatment experience using semi-structured interview. Results were gathered by coding transcribed interviews. Half of the participants described good experience with how their diagnosis was disclosed to them. All the respondents received enough information on treatment including its length and consequences. If possible, patients were involved in decision making about their treatment. Participants lacked more pleasant environment of oncology ward, some lacked more appropriate form of breaking bad news and/or bigger role of clinical psychologist. Respondents advise company of a close relative during diagnosis disclosure.