Práce se zabývá zatížením fluvizemí rizikovými prvky a jejich hodnocením dle vyhlášky 13/1994 Sb., Ministerstva životního prostředí a novými preventivními a indikačními hodnotami. Cílem práce bylo zjistit u 53 půdních vzorků prvkové zastoupení rentgenovou fluorescenční analýzou (XRF) se zaměřením na rizikové prvky Cd, Ni a Pb. Vzorky byly poskytnuty od Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) při Masarykově univerzitě v Brně, které stejné vzorky analyzovalo ve výluhu v lučavce královské a následně atomovou absorpční spektrometrií (AAS). V rámci studie byly porovnány výsledky z 31 vzorků fluvizemí řeky Moravy a 22 půdních vzorků z fluvizemí řeky Labe. Výsledky naměřené metodou XRF vykazují mnohem vyšší hodnoty a nebyla prokázána shoda výsledků u žádného z rizikových prvků. XRF spektrometr použitý v této studii má vyšší minimální detekční limity pro stanovované rizikové prvky a není vhodný pro prvky s nízkou koncentrací. XRF analýza je vhodná pro kvalitativní stanovení prvků, pro její kvantitativní analýzu je přesnější stanovení pomocí metodiky založené na AAS, kterou využila Masarykova Univerzita v Brně (RECETOX).This study deals with contamination of risky elements such as Cd, Ni and Pb and their evaluation by Czech Republic notice 13/1994 Sb. and new preventive and indication limits. 53 soil samples from alluvial areas from river Elbe and Morava were analysed by X-Ray Fluorescence (XRF). Aim of the study was to compare results from XRF analysis with results obtained from extraction in aqua regia analysed by atomic absorption spectrometry. Results did not show any accordance or correlation. XRF is not suitable for content lower than 1 % in soil sample and has high minimal detection limits for elements such a Cd or Ni. XRF analysis is very useful for qualitative analysis, but it's still necessary to use aqua regia with atomic absorption spectrometry.