V posledních desetiletích dochází k poklesu početnosti u mnoha druhů sov po celém světě. Příčinou snižování početnosti je souhra mnoha faktorů, převážně souvisejících se vzrůstajícím vlivem člověka na krajinu prostřednictvím intenzivního zemědělství, vzrůstající urbanizace či budování dopravních sítí. To se týká i populace sovy pálené v České republice, jejíž početnost i rozšíření začaly prudce klesat od poloviny 80. let 20. století. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit vliv charakteristik prostředí na produktivitu sovy pálené. Zeměpisné (3), krajinné (5) i klimatické (10) proměnné pro sledovaná území jsem získala prostřednictvím GIS dat sesbíraných v letech 19601990. Charakteristiky produktivity sovy pálené počet hnízdění, počet vajec ve snůšce, počet vylíhlých a počet vyvedených mláďat, jsem získala z kroužkovacích záznamů z umělých hnízdních budek v letech 1998 až 2010. K hodnocení vztahu mezi produkčními charakteristikami sovy pálené a podmínkami prostředí jsem použila regresní analýzu (váženou lineární regresi, generalizované lineární smíšené modely, neparametrickou regresi v programu R). Zjistila jsem, že počet vylíhlých mláďat klesal s rostoucí nadmořskou výškou a zeměpisnou šířkou, jejichž účinky byly propojeny. Proporce vylíhlých mláďat byla nejvyšší při průměrném počtu snesených vajec (kolem 6) a klesala s nadmořskou výškou a zeměpisnou šířkou. Tyto výsledky naznačují, že produktivita sovy pálené ve vyšších polohách a v severních okresech může být mírně snížena kvůli nižší úspěšnosti líhnutí.In last decades, abundances of many owls have declined all over the world. The cause of the decline in numbers is assumed to be interplay of many factors related to a growing impact of humans on landscape via agriculture intensification, increased urbanisation or extended traffic network. This is also the case for the barn owl (Tyto alba) whose numbers and distribution range in the Czech Republic have begun to decrease sharply since the mid 80s of the 20th century. The objective of the presented bachelor's thesis is to assess the effects of environmental factors on annual productivity of the barn owl. Geographical (3), landscape (5) and climate variables for the districts of the Czech Republic were derived using GIS methods from data collected between 1960 and 1990. I used ring data from artificial nest boxes between 1998 and 2010 to measure productivity of the barn owl per nest site the number of clutches, the number of eggs laid, the number of hatchlings and the number of fledglings. I evaluated variation in productivity by applying regression analysis (weighted linear regression, generalized linear mixed models and nonparametric regression in a program R). I found that that the number of hatchlings decreased along the altitudinal and latitudinal gradient, the effects of both being entangled. Hatching failure was lowest at the mean number of eggs (about 6) and increased with altitude and latitude. These results suggest that productivity of barn owls nesting at higher elevations may be slightly lowered by the increased hatching failure.