Cílem mé práce bylo analyzovat pomocí neoformalistické metody interakci stylistického a narativního systému snímku Ink (2009) režiséra Jamina Winanse. Snímek Ink byl vybrán z důvodu své složité narativní struktury a skutečnosti, že nikdy nebyl podroben hlubší analýze. Jelikož se jedná o nezávislý film, nebyl odborně komentován a neexistuje ani žádná odborná literatura zabývající se tvorbou Jamina Winanse. Tudíž bylo informace o díle možné čerpat především z online databází a rozhovorů s tvůrci. Práci jsem rozdělila do dvou částí. V první části jsem analyzovala narativní strukturu. Zaměřila jsem se na odhalení dominanty snímku, rozsahu a hloubky informací. Určila jsem protagonisty a vysvětlila funkci dalších postav. Rozlišila jsem syžet a fabuli a popsala narativní vývojové vzorce. Ve druhé části jsem analyzovala užité stylistické prostředky (mizanscénu, kameru, střih a zvuk) a jejich vztah k naraci. Styl na sebe v některých okamžicích záměrně upozorňuje, zatímco jindy jen podporuje naraci. Odhalila jsem tedy parametrický mód narace, který klade v případě snímku Ink stejný důraz na stylistickou i narativní složku filmu.The goal of my thesis project was to analyse the overall form of the film Ink (2009, Jamins Winans) by using the neoformalist method. I chose the film because of its complex narrative structure and because of the fact that it has never been properly analyzed before. Since it is an independent movie, it hasn't been properly analyzed yet and no specialized literature focusing on the films of Jamin Winans exists. Therefore the only source of information were online databases and numerous interviews with the authors. I divided my thesis into two parts. In the first part I analyzed the film's narrative structure. I focused on uncovering the most prominent features of the film and the magnitude of meanings of its story. I defined the main protagonists and explained the role of other characters. I also differentiated the syuzhet from the fabula and defined the main narrative patterns. In the second part I analysed the used stylistic tools (mise-en-sc?ne, camera, editing, sound) and their relation to the narration. In some cases the style of the movie deliberately draws attention of the viewer, while other times it is simply there to support the narrative. Therefore, I have discovered a parametrical mode of narration, which in the case of Ink places the same importance both on the style and the narrative part of the whole film.