Bakalářská práce se zabývá obchodními politikami Evropské unie (Everything But Arms) a Spojených států amerických (African Growth and Opportunity Act), které umožňují nejméně rozvinutým zemím bezcelní přístup na vnitřní trhy EU a USA. Cílem této práce je poskytnout analýzu toho, jaký vliv měly tyto iniciativy na cílené země od svého vzniku až do roku 2014. Práce hodnotí především, zda země s preferenčním přístupem dosáhly většího vývozu, jeho diverzifikace, a zda se i menším státům podařilo do systému zapojit. První část popisuje pravidla, na základě kterých oba systémy fungují a dává je do kontrastu tak, aby bylo viditelné, která ze dvou z iniciativ je pro nejméně rozvinuté země využitelnější. Druhá část je zaměřena na dopad obou iniciativ na preferenční země. Tato část je doplněna o grafy, které názorně ukazují, jak se obchod z preferenčních zemí do EU a USA vyvíjel. Podrobnější analýza však ukázala, že stoupající křivky grafů, nejsou důkazem toho, že se dovoz do EU a USA výšil ze všech preferenčních zemí. Třetí část práce obsahuje kritiku obou iniciativ, především pravidel původu, přechodných období a jejich využitelnosti.This bachelor thesis deals with trade policies of the European Union (Everything But Arms) and the United States (African Growth and Opportunity Act) which enable the Least Developed Countries to have a duty-free access to the EU and US home markets. The aim of this thesis is to provide an analysis of the influence of these initiatives on the target countries from their inception till 2014. The paper evaluates in particular if the countries with preferential access were able to reach higher numbers in exports and diversify their exports and, at the same time, if even smaller countries managed to join this system. The first part describes rules of both of these systems and contrasts them so that it is evident which of the two initiatives is more beneficial for the Least Developed Countries. The second part is focused on the impact of the initiatives on the preferential countries. This part is supported by graphs which show the course of development of trade from the preferential countries to the EU and US. A more detailed analysis has, however, shown that rising graph curves are no evidence of the fact that the increased import to the EU and US comes from all preferential countries. The third part contains criticism of both initiatives, especially of the rules of origin, transitional periods and their usability.