V rámci této práce jsme zjišťovali, zda a jak ovlivňuje etická výchova prosociální kulturu žáků. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu jsme provedli výzkum na experimentální skupině 66 žáků a kontrolní skupině 62 žáků. Sledovanou nezávisle proměnnou byl projekt etické výchovy aplikovaný po dobu jednoho roku v experimentální skupině. Sledovanou závisle proměnnou byla prosociální kultura osobnosti žáků měřená Seligmanovým dotazníkem charakteristických silných stránek. Na základě statistického výpočtu pomocí Mann-Whitneyova U testu jsme hypotézu o vlivu etické výchovy v souvislosti s naším výzkumem zamítli. Statistická významnost se projevila jen u některých silných stránek. Analyzovali jsme výskyt silných stránek také v závislosti na pohlaví a věku. Předmětem našeho zájmu dále byl výskyt probandů, u kterých se objevily skóry 9 nebo 10, což jsou dle Seligmana ti, kteří skutečně disponují danou silnou stránkou. Výskyt těchto dětí byl četnější v experimentální skupině. Možných důvodů pro nejednoznačné vyznění výzkumu je celá řada od větší citlivosti dětí experimentální skupiny, přes vývojová specifika daného věku, nedostatečnou implementaci až k neodhaleným zkreslujícím proměnným.This paper is about if and how ethical education affects students' prosocial behavior. For this reason quantitative research with an experimental group comprising 66 students and a control group of 62 pupils was conducted. The observed independent variable was the "Ethical Education" project realized with the former group over the course of one year. The observed dependent variable were the prosocial skills of pupils defined according to Seligman's questionnaire on character strengths. The hypothesis, that "ethical education" has any effect in the context of this research, had to be declined based on statistical calculations using the Mann-Whitney U-test. Statistical significance was discernible only in certain strengths. An analysis of strengths dependent on gender and age was also carried out. Further focus was on the occurrence of probands with scores of 9 or 10, which, according to Seligman, are those that actually have a given strength. The appearance of such children was more frequent in the experimental group. Possible reasons for this ambiguous research result range from a greater susceptibility of students of the experimental group, through to developmental specifics of a given age group, insufficient implementation and undetected confounding variables.