Cílem práce je zhodnotit, zda je česká legislativa natolik kvalitní, aby poskytovala účinnou ochranu před diskriminací při odměňování. Proto je tato diplomová práce rozvržena do následujících 7 kapitol. První kapitola vymezuje historii zakotvení zásady zákazu diskriminace v právních předpisech a dělí se na historický vývoj do roku 1993 a po tomto roce. Dále je v rámci této kapitoly taktéž rozebráno zakotvení zásady zákazu diskriminace v evropském právu. Druhá kapitola se zabývá rozdělením diskriminace na její jednotlivé druhy a vymezení základních pojmů. Následně je v této kapitole rozebrán antidiskriminační zákon a přesah diskriminace do pracovního práva. Závěr kapitoly tvoří přehled nejdůležitějších právních předpisů upravujících tuto problematiku (a to jak na vnitrostátní, tak mezinárodní úrovni). Třetí kapitola je zaměřena již na samotné rovné odměňování a ochranu před jeho porušením. Kromě vymezení subjektů práva na rovné zacházení tady najdeme i konkrétní možnosti obrany. Konkrétně obranu pomocí mediace, úřadu práce, inspektorátu práce, ale i soudní cesty. Čtvrtá kapitola se zabývá veřejným ochráncem práv. V rámci této kapitoly je pojednáno obecně o veřejném ochránci práv, jeho působnosti ve vztahu k diskriminaci, ale taktéž je zde rozebráno několik jeho rozhodnutí týkajících se diskriminace při odměňování. Pátá kapitola rozebírá judikaturu českých soudů a Evropského soudního dvora. Český případ je zde rozebrán sice pouze jeden, avšak velmi důkladně. Najdeme zde rozhodnutí od prvostupňového Obvodního soudu pro Prahu 1, přes rozhodnutí odvolacího Městského soudu v Praze a dovolacího Nejvyššího soudu ČR až po rozhodnutí Ústavního soudu. Z judikatury Evropského soudního dvora jsou rozebrána dvě nejvýznamnější soudní rozhodnutí věc 43/75 Gabrielle Defrenne kontra Société Anonyme Belge de Navigation Aérienne Sabena (Defrenne II) a věc 96/80 J. P. Jenkins kontra Kingsgate (Clothing Production) Ltd. Šestá kapitola pojednává o aktuálních událostech zaměřených na rovné odměňování. Patří sem jednak konference, a to Mezinárodní konference k nerovnému odměňování žen a mužů, kterou pořádal v roce 2016 veřejný ochránce práv a dále konference Equal Pay Day pořádaná každoročně neziskovou organizací Business and Professional Women, ale i soutěž "Firma roku: Rovné příležitosti", kterou každoročně vyhlašuje obecně prospěšná společnost Gender studies, o.p.s., kde jsou rozebrány výsledky této soutěže v letech 2012 a 2015. Sedmá kapitola obsahuje úvahy de lege ferenda. Konkrétně je rozebrán návrh směrnice Evropské komise, dle které každá velká společnost bude muset mít ve vedení (konkrétně ve svých správních a dozorčích radách) nejméně 40% žen. Dále je zde pojednáno o kampani "22 procent k rovnosti", kterou chce na jaře roku 2016 pořádat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, jejímž cílem je pomoci odhalit nerovnosti v odměňování žen a mužů a tyto rozdíly následně vyrovnat.The objective of the present thesis is to evaluate whether the quality of the Czech legislation is high enough to provide effective protection against gender discrimination in pay. The thesis is therefore divided into the following seven chapters. Chapter one describes the history of anchoring the principle of non-discrimination; and it is subdivided into the historical development until 1993 and after that year. The chapter also analyses the anchoring of the principle of non-discrimination in the European legislation. Chapter two provides the division of discrimination into its types; it contains definition of basic terms. The chapter also gives an analysis of the Anti-discrimination Act and its overlap with the labour law. The end of this chapter offers an overview of the most significant legislation regulating this issue, both on the national and international levels. Chapter three focuses on equal pay and the protection against its infringement. Besides the definition of the subjects of the right to equal treatment, this section provides possibilities of defence, specifically: defence by way of mediation, through employment agencies, the Labour Inspectorate, but also judicial channels. Chapter four is about the Ombudsman. This chapter discusses in general the Ombudsman, their mandate with respect to discrimination, but also an analysis of their decisions regarding discrimination in equal pay. Chapter five analyses the case-law of the Czech courts and the European Court of Justice. Only one Czech case is discussed, but it is analysed very thoroughly. We can find comprehensive decisions in this case, ranging from the decisions by the first-instance District Court for Prague 1, through decisions by the appellate Municipal Court in Prague and the Supreme Court of the Czech Republic, to the decisions by the Constitutional Court. As for the case-law of the European Court of Justice, two most important judicial decisions are analysed case 43/75 Gabrielle Defrenne v Société Anonyme Belge de Navigation Aérienne Sabena (Defrenne II) and case 96/80 J. P. Jenkins v Kingsgate (Clothing Production) Ltd. Chapter six describes recent events in relation to equal pay. The events include conferences, the International Conference on Gender Pay Gap organized by the Czech Ombudsman in 2016, the Equal Pay Day conference organised annually by the non-profit organization Business and Professional Women, but also the competition entitled "Company of the Year: Equal Opportunities" announced annually by the non-governmental organization Gender studies, o.p.s.. The results of the competition in 2012 2015 are discussed as well. Chapter seven contains considerations de lege ferenda. This chapter analyses the European Commission's proposal for a Directive under which big corporations will be forced to reserve at least 40% of their non-executive director board seats for women. The chapter then discusses the project entitled "22% to Gender Equality" which is to be organised by the Ministry of Labour and Social Affairs of the Czech Republic in spring 2016. The goal of the campaign is to help detect and eliminate gender pay gaps.