Autorka se v předložené práci s názvem ,,Kritéria pro určování výše výživného na nezletilé děti komparace české a německé právní úpravy" zabývá problematikou, která je v současné době nejen velmi aktuální, ale také hojně diskutovaná odbornou i laickou veřejností. Diplomová práce se zabývá především hmotněprávními aspekty určování výživného v rámci obou právních úprav. Úvodní kapitola hovoří obecně o vyživovací povinnosti a jejích subjektech v rámci české a německé právní úpravy. Následující tři kapitoly jsou detailně zaměřeny na kritéria určující rozsah vyživovací povinnosti. V rámci české právní úpravy se jedná o kritérium dobrých mravů, kritérium shodné životní úrovně a dále kritéria na straně oprávněného i povinného, v rámci německé právní úpravy se pak jedná o schopnost plnit a potřebnost. Při analýze jednotlivých kritérií autorka užívá především odborné literatury, ale také soudní judikatury. Konečně poslední kapitola je věnována metodám objektivizace výživného, respektive možnosti zavést metodu objektivizace výživného v České republice a analýze fungování určování výživného metodou tzv. objektivizace v Německu. V závěru práce pak autorka předkládá návrhy de lege ferenda možného způsobu objektivizace výživného v České republice. Cílem této diplomové práce je analýza současné české právní úpravy a její zhodnocení v komparaci s právní úpravou německou. Autorka diplomové práce vidí velký rozdíl právě v rozhodovací praxi soudů. V České republice je soudní praxe velmi roztříštěná a nejednotná, kdy jedinou možností objektivizace je dle autorky zavedení možnosti podat dovolání ve věcech výživného, zavedení minimální výše výživného či zřízení specializovaných rodinněprávních senátů.In this thesis ,,Criteria for Determination of Maintenance for Minor Children - Comparison of the Regulation in the Czech Republic and Germany" the author deals with current issues which is still relevant debated both among the general and expert community. The thesis focuses of all on the substantive law aspect of determination under Czech and German law. The introductory chapter deals with the general characteristic of the institute of the maintenance under both regulations. Following three chapters look at detail into the analysis of individual criteria for determination of maintenance. In Czech law is it identical standard of living, good morals and the circumstances of both the entitled as well as the liable party, in German law is it ability to perform maintenance obligation and desirability. The author refers to a great deal of academic publications and judicial decisions. The last chapter discusses possibilities of maintenance objectification in Czech law and analysis of functioning objectification in German law. Simultaneously, feasible solutions of objectification in the Czech law de lege ferenda are presented. This thesis aims to analyze the current applicable law of determination of maintenance and comparison this regulation with the regulation in Germany. The author perceives the difference between both regulations the diversity of judicial decision-making. In the Czech law is the judicial decision-making very fragmented and to remedy the current status quo, the author proposes introducing the institute of appeal and the institute of the minimum rate of maintenance allowance or the establishment of specialized court tribunals.