Výzkumná práce předkládá dostupné publikované poznatky o syndromu vyhoření, jeho prevenci a prevalenci u všeobecných sester. Výzkumné šetření bylo realizováno ve Fakultní nemocnici Brno formou kvantitativního výzkumu, a to pomocí standardizovaného nástroje Shirom Melamed Burnout Measure (SMBM), který byl doplněn o demografická data a typ pracoviště. Soubor respondentů tvořilo 1 382 všeobecných sester FN Brno. Ze získaných výsledků vyplývá poměrně nízké skóre burnout syndromu, kdy pouze 0,5 % respondentů je vyhořelých a 10 % se nachází ve vysokém riziku vyhoření. Dohledané zdroje uvedené v rešeršní strategii hovoří o průměrné prevalenci vyhoření u sester až kolem 30 %, avšak liší se dle studií a pracovišť. Pomocí statistické metody analýzy rozptylu (ANOVA test; p<0,001) předložené výsledky našeho výzkumu poukazují na statisticky signifikantní rozdíly v intenzitě burnout syndromu mezi jednotlivými pracovišti FN Brno (Pracoviště dětské medicíny - PDM, Pracoviště medicíny dospělého věku - PMDV a Pracoviště reprodukční medicíny - PRM). Pomocí Spearmanova korelačního koeficientu nebyla zjištěna souvislost mezi syndromem vyhoření a délkou praxe (r = - 0,02; p=0,404). Genderové rozdíly v intenzitě vyhoření nebyly potvrzeny použitím dvouvýběrového t- testu (p=0,6337) a neparametrického jednovýběrového Wilcoxonova testu (p=0,4753). Sociodemografické parametry (pohlaví a délka praxe) se v našem souboru ukazují jako nezávislé faktory, na což poukazuje většina studií. Použité statistické testy byly provedeny na hladině signifikance 0,05.The research work presents the published findings of the burnout syndrome, its prevention and prevalence among nurses. The research survey was realized at the University Hospital Brno, within the quantitative research we used a standardized instruments Shirom Melamed Burnout Measure (SMBM) which has been supplemented with demographic data and a specific type of workplace. The respondents consisted of 1,382 nurses of the University Hospital Brno. The results show a relatively low score of the burnout syndrome, it means that only 0.5 % of respondents were found in the burnout level and 10 % is located in high risk of burnout. According to the special papers the average prevalence of burnout among nurses is up to 30 %, but there are differences referring to the hospital departments. Using a statistical analysis of variance (Test ANOVA, p < 0.001) the results of our research indicate statistically significant differences in intensity of the syndrome through the departments in the University Hospital Brno (Department of Paediatric Medicine - DPM, Departments of Adult Age Medicine - DAAM, Department of Reproductive Medicine - DRM). Using Spearman correlation coefficient there was not found a positive association between the burnout syndrome and the length of practice. Gender differences in the intensity of the syndrome have not been confirmed using a t-test and nonparametric Wilcoxon's rank test. Sociodemographic parameters (sex and length of practice) were shown as independent factors - as this is pointed out in most of studies. The statistical tests we used were carried out on the level of significance of 0.05.