Vyhodnocování potřeb pacientů, úrovně projevů, etiologické komponenty jejich onemocnění společně s rizikovými faktory za použití hodnotících nástrojů relevantně užívaných v ošetřovatelské praxi, je jednou ze zásadních právních kompetencí všeobecné sestry. Znalost projevů a příčin strachu u pacientů po cévní mozkové příhodě zásadním způsobem posiluje kvalitu a efektivitu ošetřovatelské péče. Hlavním cílem diplomové práce byla specifikace projevů a příčin strachu u pacientů po cévní mozkové příhodě, a to z pohledu pacientů a všeobecných sester pečujících o tyto pacienty. Empirická část byla zpracovaná formou kvalitativního výzkumného šetření za použití výzkumné metody ohniskových skupin a polostrukturovaného rozhovoru. Soubor respondentů byl tvořen dvěma skupinami pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu a dvěma skupinami zdravotních sester pečujících o pacienty po cévní mozkové příhodě. Výsledky obsahové analýzy výzkumného šetření vymezily dvě základní témata z oblasti projevů, a to psychické a tělesné projevy strachu. Příčiny strachu byly definovány třemi oblastmi, které byly podmíněny charakterem onemocnění, sociálními důsledky a faktory související s péčí. Všechny uvedené tématické oblasti byly paralelně konfirmovány pacienty i všeobecnými sestrami s ohledem na diskrepance ve vnímání priorit. Výsledky výzkumného šetření mohou být přínosem a základním podkladem pro následnou tvorbu adekvátního ošetřovatelského evaluačního nástroje saturujícího specifika vnímání strachu u hospitalizovaných pacientů po cévní mozkové příhodě.Evaluating the needs of patients, the level of symptoms, etiological components together with their disease risk factors using a relevant evaluation instruments used in nursing practice, is one of the key legal competency of a general nurse. Knowing the signs and causes of fear in patients after stroke significantly enhances the quality and effectiveness of nursing care. The main aim of the thesis was specification of manifestations and causes of fear in patients after stroke, from the perspective of patients and general nurses caring for these patients. The empirical part was processed by means of a qualitative research, using research method focus groups and semi-structured interview. The respondents consisted of two groups of patients who had a stroke and two groups of general nurses caring for patients after stroke. Results of content analysis research defined two main topics of manifestations of fear, such as mental and physical symptoms of fear. Fear causes were defined by three areas that were conditioned by nature of the disease, the social implications and factors associated with care. All these thematic areas were confirmed by parallel by both patients and general nurses regarding the discrepancy in perception of priorities. Results of the research can be an asset and an essential foundation for the subsequent formation of an adequate nursing evaluation tool saturating specifics of perception of fear in hospitalized patients after stroke.