V životě věřícího může náboženství hrát významnou roli při zvládání zátěže. Věnujeme se specifickým strategiím a zdrojům, které náboženství poskytuje nad rámec běžného copingu. Prozkoumali jsme tuto problematiku u 119 respondentů z Církve adventistů sedmého dne a Římskokatolické církve (ve věku 18 30 let). Zabývali jsme se vztahem strategií a stylů náboženského copingu k pohlaví, religiozitě a k náboženské afiliaci. K zisku dat jsme využili vytvořenou škálu náboženského zapojení a vlastní překlady dotazníku náboženského copingu RCOPE a náboženské oddanosti RCI-10. Ověřili jsme možnosti použití překladů, metody byly posouzeny jako reliabilní. Korelační analýzou jsme zjistili kladnou souvislost mezi mírou religiozity a pozitivním copingovým stylem. Ukázalo se, že lidé častěji využívají pozitivní copingové strategie než negativní. Mezi pohlavími a církvemi však nebyl nalezen rozdíl. Zkoumali jsme preference strategií náboženského copingu v rámci RCOPE. Nalezli jsme odlišnosti mezi pohlavími i mezi denominacemi. Tyto poznatky lze využít pro základní přehled o zvládání zátěže u věřících. Znalost preference strategií umožňuje cílit na adaptivní způsoby náboženského copingu při práci s mládeží, při poradenství i pastoraci.In the life of a religious person, his belief can play a significant role in coping with stress. We dedicate to specific strategies and resources provided by religion that are exceeding usual coping methods. We have conducted research among 119 responders from the Church of Seventh Day Adventists and Catholic Church (between 18 and 30 years of age). We were examining strategies and styles of religious coping in relationship to gender, religiosity and religious affiliation. To gather data, we used an existing scale of religious involvement and our own translations of RCOPE religious coping questionnaire and RCI-10 religious commitment questionnaire. Translations have been verified and methods have been concluded to be reliable. Using the correlation analysis we have proved positive connection between the level of religiosity and positive coping style. We have concluded that people use positive coping strategies more often than negative ones. Although there were no differences among genders and denominations. We have conducted research of preferences of religious coping strategies using RCOPE. There were differences among genders and denominations. Using these conclusions a basic assumption about coping with stress among religious people can be made. Knowledge of coping strategy preferences allows to target adaptive ways of religious coping when working with youth, consulting and pastoral.