Děti v předškolním věku jsou obvykle velmi sociabilní a dospělé osoby ve svém okolí spontánně vnímají jako přirozené autority. Pravidelné setkávání předškolního pedagoga s malými dětmi umožňuje předávat nové generaci nezbytné sociální dovednosti a prosociální tendence schopnost komunikovat, pracovat v týmu, empatické prožívání, respekt k potřebám druhých, ochotu pomáhat apod. Předškolní pedagog funguje jako sociální model, který mají děti tendenci napodobovat. Proto by sám měl disponovat nejen zralou a stabilní osobností, ale také rozvinutými sociálními dovednostmi a prosociálním cítěním. Práce se zaměřuje na prosociální tendence a sociální kompetence učitelek MŠ v návaznosti na jejich osobnostní charakteristiky. Teoretická část popisuje jednotlivé aspekty tématu naší práce, zatímco praktická část se zaměřuje na zmapování osobnostního profilu, rozložení prosociálních tendencí a sociálních kompetencí učitelek MŠ. Výzkum je kvantitativní a sběr dat proběhl v rámci dotazníkové metody. Vyhodnocení bylo provedeno pomocí popisné a testovací statistiky. Součástí výzkumu byla také korelační analýza, která zjistila statisticky prokazatelné vztahy mezi osobnostními faktory, prosociálním cítěním a sociálními dovednostmi. Dále jsme ověřili hypotézu, zda délka praxe může mít výrazný vliv na prosociální tendence a sociální kompetence předškolních pedagogů. Ukázalo se, že délka praxe učitelek MŠ nemá na naměřené hodnoty statisticky významný vliv.Preschool children are usually very sociable and they spontaneously perceive adults in their neighborhood as natural authorities. Regular face-to-face encounter of preschool teacher and children can bring necessary social skills and prosocial tendencies to new generation ability to communicate, teamwork, respect for needs of others, willingness to help and so on. Teacher in kindergarten acts as a social model which children have a tendency to imitate. That is why he would have not only mature and stable personality but also developed social skills and prosocial feelings. Our work is focused on prosocial tendencies and social competences of kindergarten teachers in relation to their personal characteristics. The theoretical part describes various aspects of the theme of our work. The practical part is focused on charting a personality profile and distribution of prosocial tendencies and socials skills of kindergarten teachers. Our research is quantitative and we used questionnaire as method. The evaluation of results was performed by using descriptive and testing statistics. One part of the research was also correlation analysis. We have found statistically demonstrable relationships between personality factors, prosocial feelings and social skills. Then we have verified a hypothesis that the length of practice as preschool teacher can have a significant impact on their prosocial tendencies and social competences. But we have found that there is not any statistically significant effect.