Práce je zaměřena na rodinné aspekty života osob s psychotickou poruchou a zejména jejich vztah k následnému uplatnění ve společnosti. Teoretická část popisuje možnosti psychosociální intervence využívané k léčbě psychotických poruch a vliv rodinného prostředí na vznik, léčbu a prevenci relapsu onemocnění. Cílem výzkumné části práce je zjištění významných rozdílů v komunikačních a sociálních aspektech v rodinách osob s psychotickou poruchou u osob s různou mírou sociální adaptace. Bylo využito kvantitativního přístupu. Za pomoci standardizovaných dotazníků byly zjišťovány strategie zvládání stresu (SVF 78), míra rodičovské vazby v období dětství a dospívání (PBI) a sociální atmosféra současných rodin (ŠRP). Výsledky použitých metod svědčí o významném vlivu rodiny na následné začlenění do života u osob psychotickou poruchou. Mezi rodinami osob s úspěšnou a neúspěšnou adaptací byla a nalezena řada významných rozdílů. K nejdůležitějším zjištěním se řadí popsaný rozdíl v míře soudržnosti, expresivnosti a organizace, které jsou vyšší v rodinách osob s úspěšnou adaptací. Naopak míra konfliktnosti vykazuje větší podíl v rodinách osob s neúspěšnou adaptací. Osoby s úspěšnou adaptací častěji využívají pozitivních strategií zvládání stresu a vykazují rovněž větší potřebu sociální opory. Péče ze strany otce v období dospívání je na významně vyšší úrovni u osob s úspěšnou adaptací.Theses is focused on the family aspects of life of people with a psychotic disorder, and in particular their relationship to the subsequent use in society. The theoretical part describes the possibilities of psychosocial interventions used to treat psychotic disorders and the influence of family environment on the origin, treatment and prevention of relapse. The aim of the study is to determine significant differences in communication and social aspects of the families of people with a psychotic disorder in patients with varying extend of social adaptation. It was used a quantitative approach. With the help of standardized questionnaires were collected coping strategies (SVF 78), extent of parental custody during childhood and adolescence (PBI) and social atmosphere of contemporary families (SRP). The results of the methods used indicates a significant family influence on subsequent integration into the life of people psychotic disorder. Among the families of people with successful and unsuccessful adaptation was and found a number of significant differences. The main findings include the difference in the degree of cohesion, expressiveness and organizations that are higher in families of people with a successful adaptation. Conversely, the rate of conflict has a higher proportion of people in families with an unsuccessful adaptation. Persons with successful adaptation often use positive coping strategies, and also show a greater need for social support. Care by fathers in adolescence are at significantly higher levels in those with successful adaptation.