Diplomová práce se zabývá porovnáním stavu pacientů s gonartrózou, kteří podstoupili odlišnou radikální operační léčbu pro selhání konzervativní terapie. Jednalo se o pacienty, kterým byla implantována buď hemiartroplastika, nebo totální endoprotéza kolenního kloubu. Porovnávání klinického stavu pacientů probíhalo za využití dat získaných z odběru anamnézy, specifického vyšetření dolních končetin, zejména operovaného kolenního kloubu a pomocí dotazníků. Byly použity následující dotazníky: Krátká forma dotazníku bolesti McGillovy univerzity doplněná o vizuální analogovou škálu bolesti, West Ontario and MacMaster Universities Osteoarthritis Index (WOMAC) a Dotazník míry spokojenosti s pooperačním stavem. Vyšetření bylo provedeno ve dvou časových odstupech od operace, a to v průběhu prvního týdne po operaci (4. až 7. den) a šest týdnů po operaci. Výzkumný soubor tvořilo 40 pacientů, přičemž 20 pacientů podstoupilo implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu a 20 pacientů implantaci hemiartroplastiky.Data získaná pomocí dotazníků a vyšetření dolních končetin byla následně statisticky zpracována a vyhodnocena. Výsledky analýzy získaných dat poukázaly na statisticky významný rozdíl mezi souborem UKA a TEP nejen v případě krevních ztrát, délky operace a hospitalizace, ale i v antropometrickém měření obvodů dolních končetin v prvním týdnu po operaci (v šestém týdnu byl rozdíl jen ve dvou úrovních měření obvodů). Statisticky významný rozdíl byl také zjištěn mezi souborem UKA a TEP i v případě měření rozsahu pohybu do flexe v kolenním kloubu při prvním i druhém měření. Statisticky významný rozdíl byl rovněž zjištěn mezi soubory UKA a TEP i v hodnocení míry spokojenosti s pooperačním stavem. Ve všech výše uvedených rozdílech dosahoval soubor UKA lepších výsledků oproti souboru TEP v prvním i šestém týdnu po operaci.The Thesis is focused on the comparison of the overall condition of gonarthrosis patients having undergone different types of radical surgical treatment due to the failure of conservative therapy. Specifically, this included post-knee joint hemiarthroplasty or post-total knee joint arthroplasty. The comparison was carried out using the anamnesis scrutiny data, specific lower limb examination and questionnaires. The following questionnaires were used: Short-form McGill Pain Questionnaire (SF-MPQ), completed with the Visual analogue scale (VAS), West Ontario and MacMaster Universities Osteoarthritis Index (WOMAC) and the Post-treatment Satisfaction Questionnaire. The limb examination was carried out during the first post-treatment week (4. 7. day) and six weeks after the treatment. The research group consisted of the total of 40 patients, of which 20 have undergone knee joint hemiarthroplasty and 20 total knee joint arthroplasty. The data acquired through limb examination and questionnaires was statistically processed and evaluated. The outcomes showed statistically significant differences between the UKA and TEP group in blood loss, length of surgery, hospitalisation and also the anthropometric measurement of the lower limb circumference during the first post-surgery week (the sixth week proved different in two measurement values only).A statistically significant difference between the UKA and TEP groups was also established at the flexion motion range level during the first and second measurement and the post-treatment overall satisfaction of the patient. The UKA group achieved scored better in all of the above during both the first and the sixth post-treatment week.