Práce analyzuje formy distribučních, archivačních a sběratelských metod soukromých a veřejných institucí a jejich vztah k audiovizuálním dílům, která nejsou primárně vytvořena pro projekce v rámci kinodistribuce, ale jsou určena k prezentaci v galeriích, muzeích a dalších projekčních situacích. Vybraným vzorkem jsou aktivity institucí státní archiv (NFA), vědecko-výzkumné pracoviště (AVU), soukromá sbírka umění (Sbírka Marek), komerční galerie (Hunt Kastner), internetová databáze (Artyčok.TV) a kulturní organizace (PAF). V rámci bádání jsem zvolila metodu obsahové analýzy. Vycházela jsem přitom především z informací z polostrukturovaných rozhovorů. Na základě dosažených poznatků docházím k závěru, že distribuce a archivace umění pohyblivého obrazu je v České republice zastoupena pouze fragmentárně a že žádná instituce, která by komplexně nakládala s pohyblivým obrazem, zde neexistuje, nebo o ní není veřejné povědomí.The thesis analyzes the forms of distribution, archiving and collecting methods of private and public institutions and their relationship to audiovisual works which are not primarily designed for screenings within commercial film distribution, but rather intended for presentation in galleries, museums and other screening venues. The selected institutions that are analyzed The National Archive (NFA), the science and research centre of the Academy of Fine Arts (AVU), a private art collection (the Marek collection), a commercial gallery (Hunt Kastner), an Internet database (Artyčok.TV) and a cultural organization (PAF). My research was based on content analysis of semi-structured interviews. I conclude that the distribution and archiving of art of the moving image in the Czech Republic is only fragmentary and either there is no institution that would comprehensively treat the moving image or there is no public awareness of it.