Poslední dvě volební období v Maďarsku zaznamenaly prudký nárůst voličské podpory hnutí s populisticko-nacionalistickým programem. Původně disidentské hnutí Fidesz se postupně přesunulo do pravicové části politického spektra a jeho podporovatelé vítají radikální změny ústavy i některých zákonů, které upravují vztahy mezi politickými institucemi i národnostními menšinami. Hnutí Jobbik, aktuálně třetí nejsilnější v parlamentu, otevřeně diskriminuje některé skupiny obyvatel, kritizuje zapojení Maďarska do mezinárodních institucí a protestuje proti demokratickému stylu vládnutí. Utlačováni jsou zejména příslušníci romské a židovské komunity, proti kterým jsou pořádány protestní akce. Proti těmto skupinám zasahuje paramilitární Maďarská národní garda. Cílem práce je zjistit kořeny původu těchto nacionalistických tendencí i důvod, proč jsou tato hnutí natolik významně podporována ve volbách na úkor tradičních politických stran.The last two election periods in Hungary have shown a significant growth of electoral support to movements with populist-nationalistic programmes. Fidesz, originally a dissident movement, has progressively shifted towards the right on the political spectrum. Supporters of this movement greet radical constitutional changes as well as some laws which adjust relations between political institutions and among national minorities. Jobbik, which is at the moment the third most powerful movement in the Parliament, has been openly discriminating particular groups of citizens, criticising membership of Hungary in international institutions and has been protesting against democratic style of rule. Among the affected groups there are members of Roma and Jewish communities, against whom there are protest actions organized and against whom paramilitary organizations of Hungary National Guard intervene. The aim of the thesis is to trace the roots of these nationalistic tendencies and reasons of the high electoral support that these movements receive at the expense of the traditional political parties.