Studie zkoumá vliv citové vazby na zkušenost partnerského násilí v kontextu ostatních rizikových faktorů a vlivů. Vychází z předpokladu, že teorie citové vazby má zásadní vliv na emocionální vývoj dítěte. Studie se pokouší holisticky zmapovat zkušenost partnerského násilí a porovnat souvislosti, podobnosti a rozdíly zkušeností jednotlivých respondentek. Teoretická část definuje citovou vazbu, dále pak přibližuje problematiku partnerského násilí, zabývá se prevalencí, viktimizací, právní rovinou a specifiky násilných a ohrožených osob. Výzkumný soubor se skládá z šesti žen, které byly alespoň po dobu půl roku obětmi partnerského násilí a nejsou již v přímém ohrožení partnerského násilí - po dobu min. jednoho roku. Ke sběru dat byla použita metoda polostrukturovaného interview a metoda Parental Bonding Instrument. Výzkumná část pak mapuje samotný prožitek partnerského násilí pomocí Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA), přičemž se snaží vyčlenit rizikové faktory partnerského násilí a důvody, které byly pro respondentky klíčové, při udržování násilného vztahu.The thesis explores the influence of the relation between experiencing intimate partner violence in context of other potential factors and influences. The argument is based on the assumption that the theory of attachment has crucial influence on the emotional development of a child. The study strives to create a holistic picture of partner violence and to compare the contexts, similarities and differences between the personal experience of each respondent. The theoretical part defines what attachment is and it describes the issue of partner violence, then it studies prevalence, victimization, legal viewpoint and specifically violent and endangered people. The focus group consists of six women who were victims of intimate partner violence for at least six months and who have not been in its imminent danger for at least one year. In order to obtain the data, two methods were used: the method of semi-structured interview and Parental Bonding Instrument. The second, experimental part, maps out the experience of partner violence itself by using the interpretative phenomenological approach (IPA). This method aims to determine the factors of intimate partner violence and the reasons which were crucial for sustaining the respondent's violent relationship