Práce se zaměřuje na rozbor relevantní právní úpravy týkající se zajištění bezpečnosti jaderných zařízení. V úvodu je vymezena problematika v rámci atomového práva a základní otázka a vyslovená hypotéza, se kterou se v práci pracuje. Práce se věnuje problematice z pohledu mezinárodního práva (relevantní mezinárodní smlouvy) a závazků vyplývajících pro Českou republiku. Dále práce analyzuje relevantní unijní právní úpravu (právní akty Evropské unie, zejména směrnici 2009/71/EURATOM), závazky z ní vyplývající a aktuální vývoj v důsledku havárie ve Fukushimě. Stěžejní část se věnuje rozboru vnitrostátní právní úpravy (atomového práva a jeho prováděcích předpisů) s důrazem na právní principy a nástroje zajištující bezpečnost jaderných zařízení s převážným zaměřením na státní dozor. Závěr obsahuje komparaci právní úpravy v České republice s právní úpravou vybraných států a to Spolkové republiky Německo a Francie.This thesis focuses on the analysis of legislation relevant to ensuring the safety of nuclear facilities. The introduction defines issues within nuclear law, the main research question and the hypothesis. Thesis deals with this topic from the perspective of international law (relevant international treaties) and discusses obligations arising from these treaties for the Czech Republic. The thesis also analyzes the relevant EU legislation (legal acts of the European Union, in particular Directive 2009/71 / EURATOM), the obligations arising therefrom, and current development in this are after the Fukushima accident. The main part is dedicated to the analysis of national legislation (nuclear law and its implementing regulations) with an emphasis on legal principles and tools ensuring safety of nuclear facilities (mostly focused on state supervision). The conclusion contains a comparison of legislation in the Czech Republic with the legislation of selected countries - the Federal Republic of Germany and France.