Tato bakalářská práce je zaměřena na kritickou činnost české básnířky, kunsthistoričky a teoretičky umění, Věry Jirousové (19442011). Text se orientuje zejména na období po sametové revoluci, kdy se mohla Jirousová naplno a svobodně věnovat tomu, po čem toužila a co jí bylo z ideologických důvodů odepíráno studiu a psaní o současném umění. Převážně pomocí jejích novinových příspěvků publikovaných během let 19951998 v kulturní rubrice Lidových novin jsem se pokusila nastínit kritický postoj a názory Jirousové. V práci je zaznamenána rehabilitace výtvarné scény po roce 1989 pohledem prozíravé a kvalitní kritičky, jakou Věra Jirousová byla. Vedle toho bakalářská práce představuje příběh sestávající ze střípků zajímavých i nepříjemných okamžiků života svobodné a originální duše ve světě stísněném strachem a manipulací, její vnější a vnitřní zápas se zlem totalitního režimu.This bachelor thesis deals with critical work of Věra Jirousová (19442011), a Czech poet, art historian and theorist. The text focuses predominantly on the period after the velvet revolution, when Jirousová could freely and actively devote her time to studying and writing about contemporary arts, from which she was previously prevented for ideological reasons. This work attempts to outline Jirousová's critical attitude and opinions through an analysis of her newspaper articles, which were published in the cultural section of Lidové Noviny between the years 1995 and 1998. The thesis captures the rehabilitation of fine arts after 1989 from the point of view of Jirousová, who was an accomplished and farsighted critic. Last but not least, the thesis introduces a story that consists of fragments of interesting and unpleasant moments of Jirousová's life; the life of a free and ingenious spirit in the world overshadowed by fear and manipulation, the life of an internal and external fight against evil of totalitarian regime.