Cyklická dynamika populací je známa u širokého spektra živočišných druhů. Modelovými druhy pro studium tohoto jevu jsou velmi často hrabošovití hlodavci rodu Microtus a Myodes, u kterých je obvyklá délka periody 34 roky. Zároveň jde o ekologicky významné druhy, které jsou obvyklou součástí potravy šelem a ptačích predátorů v oblasti střední a severní Evropy. Příčiny populačních cyklů nejsou dosud jednoznačně určeny. Obecně rozšířená je predační hypotéza, která se opírá o vzájemný vztah predátora a jeho kořisti. Ovšem abundance predátorů jsou ovlivňovány i dalšími faktory, kromě dostupnosti kořisti, je to i přítomnost vhodných stanovišť, tato otázka byla řešena v pracích zaměřených na využívání jednotlivých habitatů šelmami (Příloha I, Příloha II). Specializovaní, ale mobilní predátoři, jako jsou dravci nebo sovy, populační cykly spíše stabilizují, protože díky jejich mobilitě nevzniká v regulaci kořisti časové zpoždění. Ve studiu jejich odpovědi na změnu v početnosti kořisti jsou důležité dva aspekty: populační hustota a populační variabilita. V dizertační práci jsou oba aspekty studovány u sovy pálené (Tyto alba), která je významným predátorem hraboše polního (Microtus arvalis) u nás (Příloha III). Zjistil jsem, že odpověď sovy pálené k početnosti kořisti je lineární. Populační variabilita hrabošů proto nemá vliv na dlouhodobé reprodukční parametry této sovy. Vyšší populační variabilita hrabošů ale významně zvyšovala míru synchronizace mezi dynamikami hraboší početnosti a roční produktivitou sov. Práce současně ukázala, že systém predátorhraboš je velmi vhodný pro studium účinků environmentální variability na ekologické procesy.Complex population dynamics has been described in many animal species. Microtine rodents (including genus Microtus and Myodes) are well-known as typical species for studying the cyclic dynamics usually referred to as population cycles. Typically, population cycle length observed in voles is between 3 and 4 years. Additionally, these species are ecologically important prey for many avian and mammalian predators in central and northern Europe. Because of their high population variability, voles are considered as pulsed resources which are critical to ecological processes in predators. Predation hypothesis has been widely accepted in northern European countries as explanation for population cycles in voles and their predators. Predator abundances are affected not only by vole numbers but also other factors, such as habitat suitability. Specialized and highly mobile avian predators are widely considered as stabilizing vole population dynamics because of their fast aggregating response. However, predators respond to both vole population density and vole population variability. Using the system barn owl (Tyto alba)common vole (Microtus arvalis), I found that the barn owl productivity responded to vole numbers in a linear manner, thereby being not affected by vole variability in a long run. However, high population variability of voles increased the degree of synchrony between vole numbers and annual owl productivity. These results suggest that the system predatorvole might represent an interesting and useful approach providing further insights into the effects of environmental variability on ecological processes.