Ve svazku je výbor ze tří u nás dosud jednotlivě vydávaných knih parafrází čínské staré i nové poezie, který podává v ukázkách vývoj její tematiky od počátků až po 13. století a zachycuje i její dnešní stav. Přírodní, milostná, meditativní a sociální lyrika starších období se vyznačuje dokonalým vystižením přírodních krás a myšlenkových proudů i vědomým úsilím čínských básníků o lidovost a srozumitelnost, a je tak jedním z dokladů prvních vítězství realismu ve světovém umění. Hluboká lidskost, jasnost a čistota pohledu na svět, prostupující starou čínskou poezii, umožnila současným čínským básníkům (ve výboru zastoupeni: Kuo Mo-žo, Mao Ce-tung, Emi Siao, Wang Si-ť'ien a neznámí básníci lidoví) převzít formu tradičního klasického verše a naplnit ji novým obsahem - oslavou boje za socialistický řád, nové radostné práce a budování. (S použitím doslovu J. Průška.)