V této disertační práci prezentuji hypotézu, že stěžejní hodnotou Millových úvah o svobodné společnosti je poznání. Cílem je ukázat, že Millova koncepce svobody ve společnosti stojí na určitém filosofickém základu, vysvětlit, proč je možné za něj považovat právě Millovu epistemologii a v čem se Millovo pojetí poznání formující jeho koncepci svobody shoduje s jeho pojetím vědeckého poznání. Promyšlení těchto témat by mělo přispět ke komplexnějšímu chápání Millova liberalismu a jeho základních principů. Snažím se také odpovědět na otázku, zda pochopení souvislostí mezi poznáním a svobodou může v praxi napomoci utváření svobodné společnosti. Epistemologické chápání Millovy koncepce svobody není v českém prostředí přítomné, a lze se dokonce setkat s výklady, které jsou s epistemologickou podstatou Millovy svobody v přímém rozporu. Z některých interpretací dostupných v českém překladu (Berlin, Rawls) však lze vyvodit, že poznání hraje v Millově koncepci svobody významnější roli, než jak vyplývá z běžných českých výkladů. Tyto interpretace představují v předkládané práci odrazový můstek k výkladu spisu O svobodě s důrazem na epistemologii. Rozbor anglicky psané odborné literatury (Skorupski, Brink) ukazuje, že je opodstatněné hovořit v souvislosti s Millovou představou společnosti o epistemologii a že je to právě jeho pojetí poznání, jež výrazně formuje jeho úvahy o svobodě. V této práci nabízím prostřednictvím analýzy dvou základních předpokladů Millova pojetí poznání, jak vyplývá z jeho koncepce svobody relativismu a zpochybnění zákonů o kontradikcích odpověď na otázku, do jaké míry je na nich Millovo pojetí svobody založeno. Pozornost je dále zaměřena na vybrané aspekty vědeckého pojetí poznání, jak jej Mill prezentuje ve svých epistemologických spisech induktivismus, vědecký redukcionismus a problém kontradikcí a relativismu. Ty představují paralely mezi poznáním, jak jej Mill chápe v kontextu svobody a v kontextu vědy, což je příspěvek do aktuálně probíhající diskuse (Staley, Jacobs) o tom, nakolik má Millovo pojetí poznání obsažené v jeho koncepci svobody vědecký charakter. Z provedeného zkoumání vyplývá, že v důsledku přijetí teze epistemologicky podmíněné svobody jsou některá stanoviska, jež jsou s Millovou koncepcí běžně spojována, neudržitelná. Promyšlení epistemologicky chápané svobody rovněž vede k poukázání na její slabá místa, zejména s ohledem na její aplikaci v praxi.In this dissertation, I present a hypothesis that the core value of Mill's reflections on free society is knowledge. The aim of this dissertation is to show that Mill's conception of freedom in society has a certain philosophical basis and to explain why it is possible to consider Mill's epistemology as such a basis and in what way Mill's conception of knowledge forming his conception of freedom corresponds to his conception of scientific knowledge. The consideration of these topics should contribute to a more comprehensive understanding of Mill's conception of society and its basic principles. I also try to answer a question, whether the~understanding of connections between knowledge and freedom can be helpful in creating free society. Epistemological understanding of Mill's conception of freedom has not yet been considered in the~Czech Republic and there are certain interpretations that are in stark contrast to the epistemological nature of Mill's freedom. Some interpretations that are available in Czech translations (Berlin, Rawls) suggest that knowledge is much more important in Mill's conception of freedom than can be concluded from the common interpretations of Czech authors. These interpretations are a stepping stone to the interpretation of Mill's work On Liberty focusing on epistemology. Professional literature published in English (Skorupski, Brink) proves that it is legitimate to speak about epistemology in connection with Mill's idea of society and that it is his conception of knowledge that has a considerable influence on his reflection on freedom. This dissertation focuses on an analysis of the two main assumptions of Mill's conception of knowledge as implied by his conception of freedom -- relativism and the challenge to the law of contradictions -- and provides an answer to a question of how much they affect Mill's conception of freedom. The focus is also on the selected aspects of a scientific conception of knowledge as presented by Mill in his epistemological works -- inductivism, scientific reductionism and the issue of contradictions and relativism. These aspects present the parallels between knowledge as it is understood by Mill in the~context of freedom and in the context of science, which contributes to the ongoing discussion (Staley, Jacobs) that focuses on the point of to what extent is Mill's conception of knowledge included in his conception of freedom scientific. The research that was made shows that as a result of a thesis of epistemologically conditioned freedom, some of the stances that are commonly associated with Mill's conception are unsustainable. Careful consideration of epistemological view of freedom also reveals its weak spots, especially when considering the application of this conception in practice.