Cílem práce je přiblížit význam filmu Ašik-Kerib (Sergej Paradžanov, 1988) v kontextu ázerbájdžánské kultury (zejména folkloru, hudby, literatury a náboženství). Film byl natočen podle pohádky M. J. Lermontova, jejíž předlohou je ázerbájdžánský milostný dastan (epos) ze 16. století Ašyg Gerib. Toto dílo bude představeno jako základní pramen ázerbájdžánského folkloru. Analýza filmu se zaměří především na zvuk (mluvené a zpívané slovo, hudba, šumy) a bude se zabývat jeho významem v kontextu celkové interpretace filmu. Metodologicky bude práce vycházet z neoformalistické analýzy, na kterou bude navazovat interpretce vycházející z konceptů Vladimíra Suchánka o uměleckém filmu. Interpretace duchovních souvislostí se bude ve mnohém opírat o motiv "návratu", jež nacházíme jak v islámské, tak i křesťanské tradici (Podobenství o ztraceném synu).This bachelor's thesis aims at presenting meaning of the film Ashik-Kerib (Sergei Parajanov, 1988) in the context of Azerbaijani culture (particularly folklore, music, literature and religion). The film is based on 16th century Azerbaijani romantic dastan (epos) Ashiq Qerib as retold by M. Y. Lermontov in his fairy tale. This dastan is presented as the main source of Azerbaijani folklore. The Film analysis focuses mainly on sound (speech, singing, music, noises) and its meaning in the context of film interpretation as a whole. As to methodology, the thesis is based on the neoformalist analysis, which is followed by the interpretation based on Vladimír Suchánek's concepts of film art. Interpretation of spiritual aspects is primarily based on the motif of "return", which can be found in both Islamic and Christian traditions (Parable of the Prodigal Son).