Úsek mezinárodního práva, týkající se vzniku a přijmutí nových států do mezinárodního společenství, je do značné míry ovlivněn politicko-sociologickými faktory. Mezinárodní právo proto vznik státu sice na jednu stranu nijak nereguluje, ale na stranu druhou s ním spojuje zásadní právní účinky, tj. založení mezinárodně-právní subjektivity. Právě tato skutečnost je úzce spojena s institutem uznání, jako jakýmsi právním křestem mezinárodní subjektivity. Od počátků fungování mezinárodního práva jsou viditelné kolektivizační tendence v uznávání států. Nejprve v rámci tradičního mezinárodního práva má kolektivní uznání konstitutivní charakter, kdy je považováno za nutný předpoklad vzniku a existence státu. Místem, kde jsou státy takto kolektivně zakládány, jsou různé mezinárodní konference či kongresy. O tomto procesu pojednává první kapitola práce. Druhá kapitola práce pojednává o institutu kolektivního uznání z pohledu moderního mezinárodního práva, které opouští tradiční model a právní účinky kolektivního uznání spojuje s pouhým potvrzením (deklaraci) státnosti dané entity. Vznik státu je závislý na naplnění státotvorných kritérií a nikoliv na jeho uznání. Oslabení právní síly institutu však neznamená jeho úplný zánik, když zejména ve sporných situacích může mít zásadní význam. Poslední události na mezinárodní scéně však přinesly nové otázky se vznikem a uznáním států spojené. Jedná se o otázky vyplývající z jednostranného prohlášení nezávislosti Kosova, či s přijetím Palestiny do organizace UNESCO a mezi nečlenské pozorovatelské státy při OSN. Touto problematikou spojenou s potencionálními koncepčními změnami mezinárodního práva ve vztahu k institutu kolektivního uznání se zabývá poslední (třetí) kapitola této práce.The part of international law that deals with the creation and recognition of states is highly influenced by political and sociological factors. International law desipte the fact it does not normatively regulate the creation of states it connects crucial legal consequences with it - the creation of states creates its international personality as well. The creation of international personality through the recognition is the matter of this diploma thesis. From the commencement of the international law there is visible trend to recognize new states collectively. Firstly, in times of traditional international law collective recognition has constitutive charakter because recognition is a prerequisite to statehood. The place where states are born is international conferences and congreses. The traditional proces of collective recognition is described in the charter one. Second chapter deals with the views of modern international law to the recognition of new state entities. The modern model of recognition of states considers recognition to be only the declaration of the what was already established. The statehood only depends on the criteria for statehood that must always be fulfilled. Despite this fact collective recognition still has its significance in the cases where statehood of the given entity is problematic. Nevertheless the last events at the international scene brought up new questions in the metter of the creation of states. The unilateral declaration of independence of Kosovo and the membership of Palestine in UNESCO and its status in the United Nations might brought up potentional changes in the international law with regard to the collective recognition of states. These possible changes are discussed in the last chapter of this diploma thesis.